Já jako model? Neskutečné se stalo skutečností

V sobotu jsem měla možnost setkat se s velice talentovanou fotografkou Lucií Kout. Pokud ji neznáte, doporučuji si vám projít její tvorbu, protože Lucie umí pracovat se světlem tak jako jen velice málo lidí.

 

Původně jsme plánovaly, že půjdeme spolu fotit nějakou modelku. Ale z toho nakonec sešlo, protože se nám nedařilo domluvit termén, který by vyhovoval všem. Lucii napadlo, že by ona mohla vyfotit mě. A protože jsem ji chtěla poznat, souhlasila jsem :)

 

 

Před focením jsem byla docela nervózní, protože se považuji za dosti prkenný model. Lucie mě ale ujistila, že už spolupracovala se spoustou dřev, takže jsem se nakonec tolik nebála.

 

Pohled do zákulisí

Celkem jsme fotiliy dva různé typy fotek. Nahoře jsou fotky první. Druhé, víc experimentální Lucie ještě nemá upravené. Ale můžete se alespoň podívat, jak to vypadalo ve studiu během focení, na fotce dole.

 

 

 

Fotoprojekt: Dětství mého bratrance

Velice mě fascinují různé fotografické projekty, které zachycují delší časové období nějakého člověka. Z části je to dáno tím, že si pamatuju jen málo věcí ze svého dětstvé, z části proto, že ráda sleduji změny, které se za delší dobu stanou.

 

Z těchto dvou důvodů jsem se rozhodla, že budu fotit svého bratrance každý rok během jeho narozenin s něčím, co zobrazuje jeho věk.  Bohužel mě to napadlo, až když mu byli tři roky, takže fotky z prvních a druhých narozenin chybí.

 

 

Zrovna dětství je tak krátké období lidského života a děje se během něj tolik změn, že si myslím, že by mělo být pečlivě zdokumentováno.

 

Focení Kubíka bylo vcelku výzvou, protože je zrovna ve věku, kdy chvíli neposedí. Navíc se sám sobě začal líbit na fotkách, kde děl různé ksichtíky a grimasy, takže byl docela oříšek zachytit ho s normálním výrazem.

 

 

Scroll to top