Jana mě kontaktovala, protože jí zaujaly fotomontáže, které dělám z fotek. Poslala mi několik obrázků, které se jí líbily, já jsem vymyslela koncept, domluvily jsme datum a hurá na focení.
Původně jsme měly naplánováno, že budeme fotit v jedné menší uličce na náměstí, v tajemném stylu, v černém oblečení a s mlhou. Když mi ale Jana několik hodin před focením zavolala a ptala se, jak se dostane do ZOO, okamžitě mi bylo jasné, že takovou příležitost musím využít a pořídit nějaké fotky v Dinoparku. Janě se nápad také líbil, takže jsem se všechno narychlo sbalila a vyrazila.
Na to, že jsme fotily v půlce dubna, bylo nádherné počasí. Sluníčko svítilo a jeho paprsky už začínaly příjemně hřát. Nevím, jak vy, ale já naprosto miluji první teplé jarní dny, kdy je člověk ještě celý promrzlý po zimě, ale slunce už ho příjemně hřeje do tváře a dává příslib toho, jak krásně bude v létě.
Vzájemné hledání na parkovišti u ZOO byl docela oříšek, protože navigovat mě podle typu auta a myslet si, že jsem schopná je rozeznávat jinak, než podle barev, je trochu naivní :)
Jana přijela na focení s přítelem a oba byli naprosto úžasní. Kromě toho, že se mi s nimi skvěle spolupracovalo, jsme si i výborně popovídali a prošli si ZOO. Nakonec mi to přišlo víc jako výlet do ZOO s kamarády, než jako focení :) Škoda, že zrovna rekonstruovali asijskou část, protože jsem chtěla fotit v japonské zahradě, která se zrovna tam nachází.
Jana úžasně pózovala. Občas jsem měla pocit, jako by mi četla myšlenky, protože jsem se chystala říct nějakou instrukci a ona to udělala, aniž bych stihla vydat hlásku. Prostě profesionálka. Vašek (Jany přítel) Janu doprovází na většině focení, takže z něj byl velice šikovný držák odrazné desky.
Pohled do zákulisí
Vím, jak máte rádi fotky ze zákulisí focení. Takže tady se můžete podívat na pár z nich. Některé jsem fotila já, některé Janin přítel Vašek.
