Včera jsem již po několikáté dovršila své krásné, kulaté dvacáté narozeniny. Když jsem se před měsícem sestře posmívala, že v rámci oslavy svých narozenin plánuje navštívit nějakou „zajímavou“ (její slova) ekonomickou přednášku, netušila jsem, že karma si měsíc počká a vrátí mi to i s úroky.
Celý den začal vcelku nevinně. Ráno jsem zaspala (= podle vypnula budík a trucovitě spala dál) a pak už jsem na farmářských trzích nezastihla žádného měsíčka, tedy farmáře, který by mě zachránil před zlou macechou (= mým mlsným jazykem) a vyčaroval mi jahody. Nepoštěstilo se ani v Tescu. Cestou z nákupu mě potkala série událostí, které byly předzvěstí toho, že to bude opravdu vypečený den:
– Cestou na tramvaj jsem si rozbila pití, které jsem si jako dárek koupila na svou komorní oslavu.
– Při přecházení silnice v elegantních botách na podpatku jsem se velice neelegantně zřítila a rozbila si koleno.
– Při uklízení nákupu do lednice na mě vypadl jogurt a rozlil se na mě od hlavy k patě a na mých oblíbených šatech vytvořil zajímavý, abstraktní vzor.
Po obědě a kávě jsem si na návštěvu pozvala mé věrné společníky: smíšené financování, vlastní kapitál, finanční páku a CFROI. A pařili jsme až do pozdních nočních hodin. Byl to takový odvaz, že se divím, že na nás nepřišli policajti.
Doufám, že mé příští dvacetiny už budou trochu umírněnější, ještě teď mě po té včerejší pařbě bolí hlava!
Aby zábava nevázla, celý den jsme se opíjeli nealko mojitem. Fotky dole byly pořízeny při jeho přípravě.
