Prázdná místa III

Jako malá jsem si představovala, jaké to musí být bydlet v oblacích. Máchnout párkrát rukama a vyletět do světa, kde je všechno tak měkké jako čerstvě natočená cukrová vata nebo pěna při dlouhé, horké koupeli. Kde můžete přeskakovat z jednoho mraku na druhý nebo jimi pomalu propadávat dolů a vychutnávat si, jak vám vítr poskakuje ve vlasech a vytváří ruměnce na tvářích. A kde se můžete kdykoli zastavit a začít z mraků vytvářet ty nejbizarnější obrazce, které budou lidé na zemi sledovat a vymýšlet, co jim připomínají.

Když sedíte odpoledne po práci na lavičce v parku, užíváte si první jarní paprsky a koukáte na azurově modrou oblohu, hádáte také, co oblaka vytváří za obrazce?

1321_portretni_fotograf_praha_fotka 1322_portretni_fotograf_praha_fotka 1323_portretni_fotograf_praha_fotka1324_portretni_fotograf_praha_fotka

Posted in Zážitky.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *