Prázdná místa IV

Vítr foukal tak, že jsme se sotva slyšeli. Litovala jsem, že jsem neměla rukavice, protože jsem necítila prsty. Mezi zuby mi křupal písek a podobné skřípání se ozývalo i z objektivu. Ale nemohla jsem si pomoct. Musela jsem fotit dál. Stačilo ujít pár kroků nebo se natočit jiným směrem a otevíraly se nové a nové scenérie, které by byl hřích nepřivézt si s sebou. Kdo by tušil, že jedna špatná odbočka z hlavní silnice nás zavede k takové nádheře.

Irsko, 2015.

02
05
03
04
06

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Scroll to top