Módní portrét s Dominikou

Je skoro čtyřicet stupňů a zástup turistů přede mnou se skoro nehýbe.  Jsem nervózní, protože začíná být jasné, že se nedostanu včas na lanovku, která mě má vyvézt na dnešní focení. Těsně přede mnou zavřou dveře a paní v modré košili dopravních podniků bez zájmu hlásí, že další vůz tu bude za deset minut. Pokládám tašku s foťákem a na mobilu ťukám další omluvnou SMSku. V hlavě si píšu poznámku, že jít na Petřín s dvaceti minutovým předstihem nestačí.

Konečně vyjíždím nahoru. Přes kočárky a na Segwaye se mi pomalu nedaří vymotat se ven. Rychle nastavuji navigaci, abych přesně trefila na místo setkání, a přitom pokukuji po místech, která nejsou zaplavena turisty. Moc jich není. A vedle odpadkových košů by moc fotogenické fotky nevznikly.

Zadýchaná dorážím na místo srazu. Hned ke mně přichází nádherná, usměvavá Dominika a ukazuje na bránu, za kterou se skrývá místo focení. Když se přede mnou otevře zahrada, jejíž zdi jsou obrostlé břečťanem, a na jejíchž cestách jsou rozmístěné bílé lavičky, mám pocit, jako bych vstoupila do jiného světa. A po turistech ani stopa. Všechen stres je pryč a já jen běhám s foťákem z místa na místo a všechno dokumentuji. Připadám si jako pěti leté dítě, které vzali poprvé do zábavního parku.

Dominika je úžasná. Neustále se usmívá a ochotně si lehá na schody se spadaným listím, prodírá se křovím a balancuje na kovové bráně. Kdokoli nás míjí, neodolá, aby Dominiku nepochválil, jak vypadá nádherně. Ani si fotky nemusím prohlížet, abych věděla, že dnešní focení bude jedinečné!

Musím se taky naučit házet takhle fotogenicky sukní!

Dominiko, vypadáš úžasně!

Za vizáž děkuji Nině a za styling Martině!