Módní portrét s Míšou

Míše se líbily fotky Lenky, kterou jsem fotila před Vánoci a chtěla něco podobného – aby nešlo jen o obyčejné fotky, kdy vás fotograf postaví před bílé plátno, párkrát cvakne a jdete domů. V rámci focení módního portrétu jsem jí proto pomohla sestavit různé outfity a doplnila je vhodnými náušnicemi, náramky apod.

 

Vizážistka Romča se postarala o krásné líčení (nejlíp si ho můžete prohlédnout na poslední fotce) a účes. Vlny na fotkách vypadají prostě skvěle a dají fotkám velice elegantní a neobvyklý nádech – přeci jen to není účes, který by se většině lidí chtěl dělat na každodenní nošení.

 

Míše jsme s Romčou vždycky poradily, jakou pózu má udělat, aby co nejvíc lichotila její postavě, co s rukama nebo kam se koukat, takže výsledné fotky vypadají, jako by Míša byla profesionální modelka. Což je něco, čeho se při focení módního portrétu vždycky snažím dosáhnout!

 

Míša byla moc milá, při focení se pořád usmívala a celkově panovala taková atmosféra, jakou bych si přála při každém focení!

Míšo, moc děkuji za příjemně strávené odpoledne a těším se, až se v únoru zase uvidíme!

 

A co na focení říká Míša?

S Jarkou jsem byla naprosto spokojená!!! Je příjemný človíček, focení probíhalo ve skvělé atmosféře. Jarka a Romča mi radily, jaké pózy atd. Podle toho ty fotečky vypadají. Holky, děkuju a těším se na další focení v únoru!!!!

 

Hotové fotky

 

 


.

Pohled do zákulisí

Když Romana líčila, měla jsem chvíli času ulovit i pár fotek ze zákulisí :) Když najedete myší na obrázek, objeví se vám po stranách šipky a budete si moct prohlídnout víc fotek.

 

Módní portrét s Adélou

Vím, že už mi asi nebudete věřit, když tu budu pořád všechny slečny jen chválit, ale, jak už jsem říkala na facebooku, mám obrovské štěstí a všechny mé klientky jsou neskutečně milé a úžasně fotogenické!

 

Adéla stíhá pracovat ve dvou pracích najednou! Přes týden z ní je farmaceutka a o víkendech barmanka. A i při takhle náročném režimu si dokázala najít čas na focení. I přes to, že v noci před focením spala snad jen čtyři hodiny, vůbec to na ní nebylo znát a energie z ni jen čišela.

 

Fotily jsme spolu budoir fotografie, tedy jemné, elegantní fotky ve spodním prádle. Aby si Adél zvykla na studio a na to, že na ní pořád mířím foťákem, začaly jsme nejdřív s fotkami v normálním oblečení. Když se cítila jistě a pohodlně, přešly jsme na spodní prádlo. Druhá fotka, která je přiložená u článku, je právě z přípravné, “rozfocovací” fáze.

 

Focení bylo moc příjemné, protože Adéla je velice milá a vypadalo to, jako by před foťákem stála nejmíň podesáté přesto, že to bylo její první focení v ateliéru.

 

A co na focení říká Adéla?

[quote]
Naprosto úžasný zážitek… Po pár hodinách spánku jsem byla jako chodící mrtvola a focení s Jarkou mě znovu postavilo na nohy a dobilo zvláštně pozitivní energií=o) Moc jsem si to užívala s neskutečně milou a přátelskou profesionálkou. Moc se těším na upravené fotečky a na další focení=o)
[/quote]
.

 

Módní portrét s Hankou

Na focení s Hankou jsem se moc těšila od našeho prvního telefonátu. Už během něj působila velice mile a při osobním setkání se mi to potvrdilo. Celkově bych řekla, že to bylo zatím jedno z nejpříjemnějších focení módního portrétu, které jsem dělala. Působilo to na mě, jako bychom spolu byly na stejné vlně.

 

Čas utíkal tak rychle, že jsme fotily ještě o půl hodiny dýl, než jsme původně plánovaly, abychom stihly všechny nápady, které nás napadly.

 

Hanka pracuje v úspěšné firmě zabývající se tvorbou statistik o používání sociálních sítí. Kromě toho půl roku žila ve Španělsku, španělštinu učila a ještě stíhá učit se kreslit! Už jsem to psala ve článku o focení s Terezou, ale musím to zopakovat i tady – je fascinující, když lidé využívají volný čas pro osobní rozvoj! Vždycky mě to inspiruje pracovat víc na sobě.

 

Co se vizuální stránky týče, Hanka má ráda jednoduchost. Proto jsme nevymýšlely žádné složité outfity a vsadily spíše na klasiku. Stejně tak jsme volily jednoduchou, ale elegantní kombinaci šperků – když Hanka měla například výrazné náušnice, už jsem jí nedávala žádné prsteny nebo přívěšky na krk.

 

Černý svetr, který má Hanka na první, je prý jeden z jejích nejoblíbenějších kousků oblečení a má ho už od nepaměti. Byla jsem ráda, když mi řekla, že s ním chce vyfotit, protože svetr má moc příjemnou texturu a na fotkách to vypadá hezky.

 

 

 

 

 

Módní portrét s Lenkou

S Lenkou jsme plánovaly focení už někdy před půl rokem, ale tenkrát to bohužel nevyšlo. Proto jsem byla moc ráda, když jsme našly volný termín na focení módního portrétu koncem listopadu.

 

Lenka drží jeden rekord – přišla na focení s tou největší taškou plnou úžasného oblečení, které měla nejen ze svého šatníku, ale vypůjčila si ho i od svých kamarádek. Tomu říkám odpovědný přístup :)

Vedlo to k tomu, že jsem jí prosila, ať se převléká pomalu každých pět minut, abychom to všechno využily.

 

A jaké si přinesla boty! Měla jsem co dělat, abych v jedněch nenápadně neodešla :)

 

Bylo to moc příjemné focení a popravdě musím říct, že ta hodina utekla rychleji, než jsem čekala. Měla jsem pocit, jako bych sotva začala fotit, párkrát (no dobrá, možná víckrát) jsme změnily outfit a už byl čas přestat.

 

Tady jsou moje dvě nejoblíbenější fotky. Lenka má na obou úžasný výraz a navíc se mi líbí, jak světlo zezadu krásně prosvětluje vlasy.

 

 

Módní portrét s Veronikou

Už jsem tu psala o tom, jak jsem fotila módní portrét s Anetou. V ten samý den jsem měla možnost vyfotit i její kamarádku Verču.

 

Veronika přišla krásně učesaná a čerstvě na barvená, což vypadalo úžasně na fotkách, protože se jí vlasy krásně leskly. Na focení si přinesla dvoje moc pěkné šaty. Jedny vidíte dole na fotkách, druhé byly sytě růžové s ramínky, v délce nad kolena. Oboje skvěle podtrhly to, že má nohy dlouhé až do nebe :) A nemůžu si pomoct, ale na několika fotkách mi připomíná Cameron Diaz, co myslíte?

 

Hodinka, kterou jsme na focení měly, utekla jako voda. A ani se mi nechtělo končit kvůli tomu, jak příjemné focení to bylo. Verčo, doufám, že si to někdy zopakujeme!

 

 

Módní portrét s Martinou

Pamatujete si ještě na soutěž, kterou jsem pořádala? Martina vyhrála s bezkonkurenčním náskokem a moc jsem se těšila, až se spolu sejdeme, abychom pořídily nějaké hezké fotky.

 

Martina chtěla fotit venku. Byla jsem ráda, protože se mi letos nepovedlo ulovit žádné podzimní portréty. Měla jsem trochu strach, že zmrzneme, ale nakonec počasí bylo vcelku rozumné a žádné umrzání se nekonalo :) Martina byla dokonce natolik otužilá, že fotila BEZ bundy a BEZ svetru! (Já jsem považovala za vrchol odvahy to, že jsem fotila bez rukavic :) )

 

Fotily jsme v mém oblíbeném parku. Už jsem tam fotila několikrát a přesto park vypadá na každé fotce úplně jinak! Možná někdy udělám přehled všech focení, která se tam uskutečnila, abyste viděli, jakými změnami během roku prochází.

Navíc se stačí jen trochu rozhlížet a vždycky najdete nějaké krásné zákoutí, kterého jste si předtím nikdy nevšimli.

 

Oranžové a žluté odstíny spadaného listí nám udělaly velice příjemnou atmosféru a barevnou paletu, a když to zkombinujete s Martiny krásnýma očima, je naprosto jasné, že jsme mohly nafotit jedině hezké fotky.

 

 

 

 

 

 

Jak jsem slíbila ve článku s vyhlášením soutěže, budu fotit i Báru, která se umístila po těžkém boji na druhém místě. Máme domluveno, že se sejdeme někdy v lednu. Už se moc těším, protože mám vymyšlený speciální, experimentální koncept. Doufám, že se vydaří.

 

.

Módní portrét s Anetou

Víte, co na focení opravdu miluju? Když se mi podaří slečnu, kterou zrovna fotím, přesvědčit, že focení je zábava a vlastně jen taková hra. Podobně to bylo s Anetou, kterou jsem fotila nedávno. Bylo to její první focení s profesionálním fotografem, navíc ještě ve studiu, které umí působit dost nepříjemně (kdo by se cítil hned od začátku jako doma, když všude jsou jen bílé zdi a ještě jste obklíčeni podivnými světly).

 

Ze začátku byla trochu nervózní, ale postupně, jak si na celou situaci zvykla, začala sama vymýšlet různé pózy a krásné výrazy a skončily jsme s tolika hezkými fotkami, že Anet nezávidím, že si z nich musí vybírat :)

 

Na focení přišla skvěle připravená – měla s sebou spoustu různých šatů a doplňků, takže jsme měly z čeho vybírat, když jsme sestavovaly outfit. Navíc byla zrovna učesaná od kadeřníka, který jí udělal nádherný účes, jenž dá všem fotkám upravený vzhled a ozvláštní je.

 

Moc jsem si focení s Anet užila. Nejen proto, že byla úžasně fotogenická, ale hlavně je to moc milá slečna, se kterou bylo focení jako povídání s kamarádkou. A začalo ji to tak bavit, že si mě “objednala” i na jaro na nějaké hezké fotky v přírodě. Už se nemůžu dočkat, protože jsi, Anet, byla jedním slovem skvělá!

 


 

 

Pohled do zákulisí

A nesmí chybět pár foteček ze zákulisí. Mám tolik fotek, na kterých se Aneta přirozeně, z radosti směje. Ani jsem nevěděla, kterou vybrat :)

 

Výherkyně soutěže o podzimní focení (a překvapení!)

 

Je čas na vyhlášení soutěže, která probíhala na mé Facebook stránce!

 

Celkem se do soutěže přihlásilo 20 slečen a byl to lítý boj. “Like” lítaly, soutěžící se předháněly, emoce se bouřily :)

V soutěži nastalo několik nečekaných zvratů a mezi dvěma finalistkami to bylo dlouhou dobu dost nerozhodné!

 

Ale nebudu vás dlouho napínat, pojďte se podívat, jak to dopadlo.

 

Vyhlášení vítězů

Třetí místo s úžasnými 254 hlasy získala Aneta Hanzlíková. Na druhém místě se umístila Bára Partynglová s celými 277 hlasy.

A první místo obhájila Martina Bursíková s neuvěřitelnými 302 hlasy!

 

Martino, velice gratuluji k výhře. Už se těším na to, co za zajímavé fotky vymyslíme! Kontaktuj mě prosím na mailu, ať se dohodneme na podrobnostech.

 

Překvapení na závěr

Jak jsem slíbila, mám tu jedno překvapení!

Rozhodla jsem se, že vyfotím i Báru, která se umístila na druhém místě. Mezi ní a Martinou to bylo dlouho vyrovnané a navíc Bára do soutěže poslala nejprofesionálnější fotku!

Takže Báro, pošli mi prosím taky mail, ať se můžeme domluvit.

 

Všem slečnám velice děkuji za účast. Doufám, že to pro vás byla zábava, a pokud zase někdy v budoucnu nějaká soutěž bude, že se zase zúčastníte!

.

.

Módní portrét s Markétou

S Markétou jsme módní portrét fotily už koncem května. Když mě před čtrnácti dny kontaktovala, že by chtěla nové fotky, byla jsem nadšená! Markéta je totiž neskutečně fotogenická. Nestydí se a dělá pózy jak vystřižené z módních časopisů. Kdybych chtěla, klidně bych mohla celé focení mlčet a jen mačkat spoušť na foťáku :)

 

Markéta hraje volejbal a nedávno se dostala do druhé ligy! Chtěla proto nějaké fotky s volejbalovou tématikou. S nadšením jsem to přijala, protože podobný typ fotek jsem ještě nefotila. A zkusit se má všechno :)

 

Po sportovním jsme přešly k více elegantnímu focení a Markéta byla zase úžasná. Sama si vymyslela, jaký účes by byl nejlepší, párkrát se zkontrolovala v zrcadle a opět ovládla celé studio. Popravdě musím říct, že se mi z focení ani nechtělo odcházet.

Markét, kdybys nebyla volejbalistka, doporučila bych ti, aby ses dala na fotomodeling.

 

 

 

 

A nesmí chybět pár fotek ze zákulisí :)

 

 

Módní portrét s Terezou

Tereza je vystudovaná kadeřnice, absolvovala taneční konzervatoř, začala s dráhou modelky a teď se připravuje na kurz na letušku! Moc se mi líbí, když se lidé nebojí a jdou si za tím, co je baví!

 

Na focení přišla úžasně připravená.  Přinesla s sebou spoustu různého oblečení a doplňků, což mám moc ráda, protože pak můžeme všechno různě kombinovat a fotky jsou mnohem zajímavější. Jsem jediná nebo i vám připomíná mladou Shakiru?

 

Fotily jsme v Riegrových sadech a vyšlo nám úplně nádherné počasí, byl to jeden z posledních opravdu teplých dnů v letošním roce. Protože jsme fotily dopoledne, v parku nebylo moc lidí a chvílemi jsem měla chuť jen tak se natáhnout do trávy a užívat si sluníčka :)

 

Mé milované České Dráhy opět nezklamaly a dokázaly cestou do Prahy nabrat krásné půlhodinové zpoždění. Ve svých kalkulacích jsem počítala “pouze” s  dvacetiminutovým odchýlením od jízdního řádu, takže jsem na focení přišla pozdě. Možná, kdybych měla alespoň nějaké orientační schopnosti, nezabloudila bych na trase hlavní nádraží – Riegrovy sady a přišla pozdě jen o pět a ne o deset minut.

 

Ani cesta zpět do Plzně se neobešla bez komplikací. Na vlak jsem letěla na poslední chvíli. K tabuli s odjezdy jsem se dostala dvě minuty předtím, než měl vlak odjíždět. V té rychlosti jsem si ale špatně přečetla číslo nástupiště, na které bych měla jít. Hezky jsem se prošla (spíš proběhla) až k šestému nástupišti a, když jsem při návratu našla to správné, už bylo pozdě a vlak byl pryč. Už abych měla auto :)

 

Focení jsem si ale moc užila a udělalo mi velkou radost, že výsledné fotky se Tereze líbily. A možná si to brzy zopakujeme!

 

Na obrázky můžete kliknout, abyste je viděli ve větším rozlišení. Na všechny fotky se můžete podívat v galerii.

 

 

 

Soutěž o podzimní focení

Co vyhraju?
Fotky ode mě :) Konkrétně půjde o Modní portrét a fotky budou tři.

Jak se zúčastním?
Přidejte si do oblíbených stránku Pelleron Art a pošlete svojí fotografii na mail hrncarkova@gmail.com .
Do předmětu napište: “Podzimní focení”. Fotku přidám na  facebook stránku do stejnojmenné galerie.

Jak vyhraju?
Vyhraje ten účastník, který bude mít nejvíc “like” na své fotce. Do kdy soutěž probíhá?
Hlasovat a posílat fotky můžete do 6. listopadu 2011.
Kdy a kde proběhne focení?
Termín záleží na domluvě tak, abych mohla já i výherce. Bude se fotit v Plzni, podle počasí buď venku nebo v ateliéru.

Máte nějaké další dotazy? Ptejte se!

 


 

 

Módní portrét s Nikolou

S Nikol jsem fotila v nádherné lokalitě – Plzenští jistě znají jižní nádraží neboli jižňák. Mám ho ráda, protože má úžasnou fotogenickou atmosféru. I přesto, že tam normálně jezdí vlaky, vypadá trochu opuštěně a zanedbale, což vypadá výborně v kontrastu s krásnými slečnami, které jsem tam fotila.

 

Nikola fotila úplně poprvé ve svém životě s profesionálním fotografem. Aby nemusela být tolik nervózní a mohla se na focení co nejlépe připravit, poslala jsem jí několik dní dopředu pár fotek s ukázkovými pózami. Mohla si je nacvičit před zrcadlem a díky tomu viděla, co vypadá nejlíp – jak má propínat ramena, zvednout hlavu apod. I když byla ze začátku trochu nervózní, během chvilky si na všechno zvykla a pózovala jako profesionálka.

 

Přiznejme si, že letošní léto nebylo zrovna nejpovedenější – většinu času buď pršelo nebo bylo chladno. Ovšem když jsme s Nikolou fotily, počasí se zase jednou rozhodlo mě trochu poškádlit a padl 120 let starý teplotní rekord. Při 30°C má většina lidí chuť jít se spíš vykoupat než mi trpělivě pózovat před foťákem. Nikola to ale zvládla na jedničku!

 

 

 

 

 

 

Mám takovou malou tradici. Po každém focení si jdu sama sednout do nějaké útulné kavárny poblíž místa focení a chvíli si vychutnávám pocit, že jsem zrovna dělala něco, co naprosto miluji.

 

Vzhledem k tomu, jaké bylo vedro během focení s Nikolou, jsem tentokrát upustila od tradiční kávy a dala si ovocný koktejl z jahodové a pomerančové šťávy.

A co bych to byla za fotgrafku, kdybych si to všechno nevyfotila? :)

 

Když se sejdou 3 fotografky a 3 modelky …

… začnou se dít zajímavé, kreativní věci :)

 

Účastníci fotografického pondělí:

  • Lucie Kout – velice talentovaná fotografka, která to umí se světly tak, jako nikdo jiný, a její retuše jsou zkrátka dech beroucí. Podívejte se na její blog nebo facebook stránku!
  • Julia Dresch – další talentovaná fotografka a ještě k tomu foto manipulátorka. Přijela za námi až z Lince! Rozhodně se podívejte na její portfolio nebo facebook stránku!
  • Markét Bártová – krásná milá modelka, která je navíc moc šikovná fotografka.
  • Denisa Fawn – stále usměvavá a neuvěřitelně fotogenická modelka . Jsem moc ráda, že jsem měla příležitost fotit ji!
  • Míša Valentová – skvělá, fotogenická  modelka s úžasnými extravagantními vlasy

 

Moc děkuji Lucii za organizaci celé akce, půjčení studia a pomoc při rozmisťování světel!

 

 

Model: Denisa Fawn

MUA, pomoc se světly: Lucie Kout

 

Pohled do zákulisí


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Focení s Janou v plzeňském dinoparku

Jana mě kontaktovala, protože jí zaujaly fotomontáže, které dělám z fotek. Poslala mi několik obrázků, které se jí líbily, já jsem vymyslela koncept, domluvily jsme datum a hurá na focení.

 

Původně jsme měly naplánováno, že budeme fotit v jedné menší uličce na náměstí, v tajemném stylu, v černém oblečení a s mlhou. Když mi ale Jana několik hodin před focením zavolala a ptala se, jak se dostane do ZOO, okamžitě mi bylo jasné, že takovou příležitost musím využít a pořídit nějaké fotky v Dinoparku. Janě se nápad také líbil, takže jsem se všechno narychlo sbalila a vyrazila.

 


 

Na to, že jsme fotily v půlce dubna, bylo nádherné počasí. Sluníčko svítilo a jeho paprsky už začínaly příjemně hřát. Nevím, jak vy, ale já naprosto miluji první teplé jarní dny, kdy je člověk ještě celý promrzlý po zimě, ale slunce už ho příjemně hřeje do tváře a dává příslib toho, jak krásně bude v létě.

 

 

Vzájemné hledání na parkovišti u ZOO byl docela oříšek, protože navigovat mě podle typu auta a myslet si, že jsem schopná je rozeznávat jinak, než podle barev, je trochu naivní :)

Jana přijela na focení s přítelem a oba byli naprosto úžasní. Kromě toho, že se mi s nimi skvěle spolupracovalo, jsme si i výborně popovídali a prošli si ZOO. Nakonec mi to přišlo víc jako výlet do ZOO s kamarády, než jako focení :) Škoda, že zrovna rekonstruovali asijskou část, protože jsem chtěla fotit v japonské zahradě, která se zrovna tam nachází.

 

 

Jana úžasně pózovala. Občas jsem měla pocit, jako by mi četla myšlenky, protože jsem se chystala říct nějakou instrukci a ona to udělala, aniž bych stihla vydat hlásku. Prostě profesionálka. Vašek (Jany přítel) Janu doprovází na většině focení, takže z něj byl velice šikovný držák odrazné desky.

 

 

 

Pohled do zákulisí

Vím, jak máte rádi fotky ze zákulisí focení. Takže tady se můžete podívat na pár z nich. Některé jsem fotila já, některé Janin přítel Vašek.


Módní portrét s Hankou

S Hankou jsme se na focení domlouvaly hrozně dlouho, něco přes čtyři měsíce. Když už jsme konečně vybraly volné datum, počasí se nám vše rozhodlo bojkotovat nebo se Hančino zdraví připojilo k zákeřné protifotografické stávce. Nepokoje se nám podařilo uklidnit až začátkem května. upřímně musím říct, že jsem ráda, že jsme si počkaly, protože v den focení bylo krásně teplo a světlo bylo takové, že by mi ho mohl každý fotograf závidět :)

 

 

 

Fotily jsme na stejném místě, jako jsem už fotila s jednou slečnou v zimě. Když odtál sníh a stromy obrostly lístky a pučícími poupaty, ani jsem nevěřila, že je to opravdu ta stejná pláň jako ta pustá a nevlídná prosincová.

(Pamatujete si tuhle fotku?)

 

 

Před focením jsem stála před nelehkým úkolem. Jak přimět balonky létat bez toho, abych musela používat hélium? Bez jakýchkoli příkras musím přiznat, že v nalezení vhodného způsobu jsem kriticky selhala. Neosvědčily se ani tyčky ani drátky a chudák Hanka pak musela balonky vždy nadhazovat, abychom vytvořily iluzi vznášení se :)

 

Často během focení používám odraznou desku. Mám ráda, jaké světlo dělá. Má to ale jednu nevýhodu – vzhledem k tomu, že je to vlastně jen stříbrná deska bez jakéhokoli stojanu, musí se držet. Abych ji zvládla obsluhovat, potřebovala bych ideálně ještě jednu ruku navíc. Než se ale spoléhat na podivné genetické mutace, raději si s sebou občas beru na focení asistenta. Na focení s Hankou jsem si přivedla svého přítele Jardu. Ten svícení do očí odraženým světlem shledal jako velice příjemnou kratochvíli a svítil, co to šlo. Hanka pak mohla za odměnu po focení svítit do očí Jardovi. Jeden by nevěřil, jaké přitom lze cítit zadostiučinění :)

 

 

 

 

 

Scroll to top