Objevila jsem novou zálibu

Během rodičovské dovolené se mi stala taková nepříjemná věc – začala jsem hledat důvody, proč nemůžu dělat, to co chci. V prvních měsících po porodu jsem se moc s hledáním důvodů snažit nemusela. Syn si nekompromisně nárokoval většinu mého času. Ale jak později rostl, až moc jsem se v tomhle rozpoložení uvelebila. A pokud nebyly naprosto perfektní podmínky (což se moc často nestává), nefotila jsem.

Focení květinových zátiší | Fotograf Praha

Paradoxně až během jara, kdy jsme byli všichni zavření doma, jsem si uvědomila, do jaké patálie jsem se to uvrtala. Protože až tehdy jsem na vlastní oči viděla, že předtím jsem toho mohla vlastně docela dost. Jen jsem ty možnosti nechtěla vidět.

A nějak se sešly ty správné síly a inspirace a já se dostala k focení květinových zátiší.

Focení květinových zátiší | Fotograf Praha

Ke květinám jsem vždycky měla blízko. Už před nástupem na mateřskou jsem například většinu fotografickcých produktů fotila vedle naaranžovaných květin. Užívala jsem si focení v botanických zahradách a na stole jsem měla skoro bez přestání aspoň jednu řezanou květinu (o všech těch pokojovkách, co mám doma na každém volném povrchu, ani nemluvě).

A teď je najednou začátek jara. Příroda začíná nesměle ožívat. A vy nesmíte dělat nic jiného, než sem tam s výčitkami svědomí (a rouškou) zajít na procházku. Říká se, že člověk je nejvíc kreativní, když má jen málo možností. Proto se tvůrčím lidem radí, aby když neví, co mají tvořit, na sebe uvrhli nějaká omezení. Malovat jen s odstíny modré, šít jen sukně, psát básně pouze o nadcházejícím létu atd. 

Květinové zátiší | Fotograf Praha

Za mě to vyřešil osud a nechal mě fotit jen ty květiny. A já se do toho naprosto zamilovala. Každé dopoledne jsem šla se synem na procházku po okolí kolem našeho domu. Hledali jsme spolu hezké květiny a traviny, čichali k nim, pojmenovávali je a trhali. A když po obědě usnul, vytáhla jsem svoje ručně dělané pozadí, florex a začala aranžovat. Nevěřili byste, jaký je to pro mě relax!

Objevili jste v poslední době taky nějakou novou zálibu? Jak se to stalo?

Květinové zátiší | Fotograf Praha

Červnové zajímavosti

Při psaní článků z rubriky Zajímavosti si vždycky uvědomím, jak ten čas letí. Nemáte nějaký zaručený recept, jak ho zpomalit?

Podívejte se, co mě zaujalo v červnu.

Kniha: Myslete velkoryse
Dneska již pomalu klasika o tom, jak uvažovat a chovat se k ostatním tak, abyste měli v životě úspěch. Kniha byla napsaná v 50. letech a některé rady mi přišly příliš orientovné na tu dobu, ale i přesto se jedná o nestárnoucí dílo, které může pozitivně ovlivnit každého. A k do by si za dva večery čtení nechtěl změnit život k lepšímu?

1593_portretni_fotograf_praha_fotka

Umělec: Nazar Bylik
Sochy od tohoto ukrajinského umělce na mě působí tajemně, melancholicky, ztraceně, nadpřirozeně. Před několika lety vystavoval v Praze. Od té doby, co jsem jeho díla viděla, doufám, že se k nám zase brzy vrátí.

1592_portretni_fotograf_praha_fotka

TED Talk: The secret to effective nonviolent resistance
Při retušování fotek toho stihnu během měsíce vždycky hodně naposlouchat. A témata týkající se toho, jak konflikty řešit nenásilně, jsou mi velice blízká. Jak na to? Poslechněte si tento krátký TED talk.

Film: The Big Short
Nejedná se o filmovou novinku, ale já se k tomuto výborně natočenému a hvězdně obsazenému filmu o nedávné hospodářské krizi dostala teprve teď. Sice se jedná o film z finančního prostředí, kde se to hemží pojmy jako forwardy a ratingy, ale mohu vám garantovat, že se při sledování nebudete nudit.

Výlet do historie: Nenechte vyblednout vaše vzpomínky!
Ráda bych oživila vaše vzpomínky o blednutí vzpomínek článkem, který jsem napsala loni touto dobou. A je stále aktuální.

1361_portretni_fotograf_praha_fotka

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Květnové zajímavosti

Nemůžu uvěřit tomu, že už je to měsíc od té doby, kdy jsem psala dubnové zajímavosti. Ve volném čase jsem si užívala toho, že už konečně začíná být trochu teplo, a několik odpolední jsem strávila na Vyšehradě s hrnkem kávy a knížkou. Takže vybrat pro tento měsíc jen jednu bylo ozvlášť náročné.

Kniha: Vejce a já

Už dlouho se mi nestalo, že bych se při čtení knížky často a nahlas smála. Ale když Betty MacDonaldová líčila lapálie, které zažívala na slepičí farmě, nešlo odolat. Pokud hledáte oddychové čtení na dva večery, můžu vřele doporučit.

vejceaja
Umělec: Minako Shirakura – Correspondence

Sice jsem i minulý měsíc zmiňovala japonského umělce, ale jedná se spíš o náhodu. Každopádně skleněné sochy, které vytváři Minako Shirakura jsou jedním slovem dechberoucí. Fascinuje mě jejich křehkost a éteričnost a přála bych si, aby někdy vystavoval tady v Praze.

minakoshirakura_fotograf_praha
Seriál: The Americans

Tento seriál o dvou špionech KGB vydavajících se za Američany v době studené války je úžasným psychologickým dramatem, které nebudete schopni přestat sledovat, dokud neuvidíte všechny čtyři série. Takže buďte obezřetní a pusťte se do něj, až budete mít dost času. Vím, o čem mluvím.

 

Věda: Can Gene Editing Can Now Change An Entire Species

Při retušování fotek mám vždycky hodně času na poslech nejrůznějších přednášek a podcastů. Při poslechu této přednášky o novinkách na poli genetického inženýrství jsem měla trochu strach, co všechno dokážeme. Rozhodně to stojí za poslechnutí a popřemýšlení.

Výlet do historie: 3 snadné tipy, jak pózovat při focení

Loni touhle dobou jsem publikovala článek o pózování. A protože zmiňované rady jsou užitečné i teď, doporučuji ho znovu pročíst.

1316_fotograf_praha_portretni_fotka

 

Na jaké zajímavosti jste v květnu narazili vy? Napište mi do komentářů, ať se mohu inspirovat.

Dubnové zajímavosti

Ráda na blozích čtu, co jejich autory zaujalo za knihy, filmy, články nebo cokoli jiného. Ráda bych proto tuto rubriku přidala i ke mně na blog a jednou za čas se s vámi podělila o to, co mě v poslední době inspirovalo.

Film – Brand New Testament

Vtipný, originální film, který mi svým stylem vyprávění trochu připomínal Amélii z Montmartru.

Knížka – Autobiography of a Tibetian Monk

Příběh mnicha, který byl jakožto politický vězeň třicet let vězněn. Už jsou to skoro dva týdny od doby, kdy jsem knížku dočetla, a stále je mi trochu smutno, když si na ni vzpomenu. Nechci se rozepisovat, co jsem si z knížky odnesla, abych neovlivnila případné čtenáře. Ale pokud vás tato tématika alespoň trochu zajímá, vřele doporučuji.

Knihu můžete koupit na Amazonu. Nebo pokud jste z Prahy, ráda zapůjčím.
1540_portretni_fotograf_praha_fotka

 

Oblíbená hudba – Borealis: Imago VX

Stačí mi zavřít oči a zaposlouchat se do tónů téhle skladby a fantazie se mi hned rozjede na plné obrátky.

Životní moudro

Kdyby náhodou, bude lepší, když to o mně bude vědět co nejvíc lidí:

 

1555_portretni_fotograf_praha_fotka

Umělec: Mika Aoki

Japonská umělkyně Mika Aoki vytváří dechberoucí, křehké sochy ze skla, které vypadají, že pro svou jemnost snad ani nemohou existovat. Moc bych si přála vidět nějakou její výstavu.

Na víc výtvorů se můžete podívat na jejích stránkách.

 

1556_portretni_fotograf_praha_fotka

Co v dubnu zaujalo vás? Budu moc ráda, když se o to se mnou podělíte v komentářích.

Scroll to top