Jak jinak, než s foťákem v ruce :)
Když si potřebuji srovnat myšlenky v hlavě a utéct od každodenních problémů, jdu buď na procházku do parku nebo na nějaké zajímavé místo a tam fotím různá zákoutí, která mě zaujmout. Když je venku zima nebo se mi prostě nechce nikam chodit, vyberu si nějakou zajímavou věc doma a té pak fotím různé detaily.
Takovéhle focení je, alespoň pro mě, rychlé a bez stresu. Vím, že o nic nejde, takže se nemusím obávat, jestli se to povede. Když ne, prostě to nikomu neukážu. A když zrovna ano, mám dvojnásobnou radost.
Nedávno u nás po jedné návštěvě někdo zapomněl bílou růži. Dala jsem jí do vázy a vystavila v pokoji. Čekala jsem, že během dvou dní uvadne, protože tak to bylo se všemi růžemi, co jsem kdy dostala. Ale tahle ne. Každé ráno po dlouhých deset dní jsem nevěřila svým očím, že přes noc stále ještě nezvadla. Ta její odolnost mě donutila vyfotit jí :) Na výsledné fotky se můžete kouknout dole.
Líbí se mi, jak podobné “extrémní” detaily působí abstraktně. Člověk by v nich většinou nehledal takové všednodenní věci, jako nějakou kytku. Přemýšlím, že bych si jednu z nich vytiskla ve velkém jako obraz. Bude se skvěle hodit na bílé stěny, až KONEČNĚ vymalujeme.
.
.
