| 9:00 | Pomalu se probírám ze spánku a ještě, než otevřu oči, skálopevně se přesvědčuji, že dneska se do toho učení vážně opřu a udělám nejen dnešní „příděl“, ale i to, co mi zbylo ze včerejška. |
| 9:10 | Vařím ovesné vločky na snídani a mé přesvědčení je stále pevné jako skála. |
| 9:25 | Usedám k počítači a začínám vyřizovat korespondenci. Kotroluji, co za věci se událo ve světě a co nafotili mí oblíbení fotografové. |
| 10:30 | Mám dodělané všechno internetování. Nic mi nebrání v tom, abych se začala učit. Ale má to cenu, když jdu za hodinu s přítelem na oběd? Raději začnu retušovat, než abych se narychlo začala učit. |
| 11:00 | Ten čas ale letí. Měla bych si jít nasadit obličej :) |
| 12:00 | Oběd. Ale hned, jak přijedu domů, pustím se do toho! |
| 12:40 | Káva. Zrelaxuji při ní po náročném dopoledni a ještě načerpám síly na učení. |
| 13:10 | Konečně jsem zpátky doma a můžu se v klidu pustit do učení. Vždyť před sebou mám ještě celý den! |
| 13:11 | Ale nejdřív zkontroluju emaily, a co se stalo nového během mé skoro dvou hodinové nepřítomnosti. |
| 14:00 | Tak teď už se do toho konečně pustím! Konec výmluv. |
| 14:30 | Hm, ten čas nějak neutíká. Dala bych si nějakou svačinu. |
| 14:45 | Učím se! |
| 15:10 | To není možné. To ještě nebyly ani čtyři? Venku pořád tak krásně svítí sluníčko, jak se má v tomhle člověk učit? Radši si dám chvilku pauzu. |
| 16:00 | Vracím se k učení. Kdy už přijede přítel z práce, abychom si dali večeři a koukli se na nějaký seriál? |
| 16:30 | Á, přítel je konečně tady. |
| 16:45 | Připravuji večeři a dušuji se, že hned po seriálu na to vlítnu a všechno to dodělám. |
| 17:30 | Dokoukali jsme seriál. Teď jen rychle mrknout na internet a jít se učit. |
| 18:15 | Sakra, to už je tolik hodin? Kam se poděl celý den? Učím se ze všech sil. |
| 19:00 | Tak pro dnešek už by to snad stačilo! Vždyť u toho sedím celý den! Půjdu retušovat a v devět si to ještě zopakuju, abych si to líp zapamatovala. |
| 21:00 | To už je devět? Tak si to se na to kouknu v půl desáté. Teď mi to tak hezky jde, že by byla škoda přestávat! |
| 21:30 | Už je moc pozdě, teď už bych si stejně nic nezapamatovala, budu radši retušovat. A zopakuju si to jako první věc zítra ráno! |