Módní portrét s Alžbětou

1318_portretni_fotograf_praha_fotkaAlžběta potřebovala nafotit promo fotografie pro svůj začínající eshop se sportovními potřebami. Mám moc ráda ten pocit, kdy můžu stát u zrodu nečeho nového. Vždycky mě to v myšlenkách vrátí pár let zpátky na dobu, kdy jsem začínala s vlastním podnikáním.

Jako by to bylo včera, si pamatuji na ten moment, kdy jsem se někde dočetla, že je dobré mít napsané jasně definované cíle. Seděla jsem u stolu, před sebou jsem měla diář, do kterého jsem si do té doby zapisovala jen to, že na příští týden musím mít hotovou seminárku z účetnictví a měla bych se radši začít učit na strategický management. Otočila jsem na nový list a rozstřesenou rukou nadepsala: “Podnikání”. Po několika nervózních douších kávy jsem jako první bod napsala: “Vydělávat focením dva tisíce měsíčně.” Když jsem tenhle řádek psala, připadala jsem si jako blázen, co sní o něčem, co se plní jen lidem ve filmech a knížkách.

Od toho slunného odpoledne uplynuly už skoro čtyři roky. I teď mě jednou za čas přepadne pocit, že je to všechno moc dobré na to, aby to mohla být pravda. Že se někdy musím probudit. Za tu dobu jsem se naučila hodně věcí. Už bych jako svůj první cíl nepsala částku, kterou chci vydělat. A hlavně bych si vzkázala, že nejdůležitejší je prostě začít. A pak to brát krok za krokem, jak to přijde.

Podle čínského horoskopu jsme v roce Kozy, který je jako stvořený pro začínání nových projektů a uskutečňování svých snů. Něco na tom bude. Většina mých přátel se tenhle rok do něčeho pustila – někteří začali podnikat, jiní připravují přednášky a vzdělávací kurzy o tom, co je naplňuje. Plánujete se taky do něčeho pustit?

A Alžbětě moc držím palce, aby jí vyšlo vše přesně podle jejích přání!

1319_portretni_fotograf_praha_fotka

Prázdná místa II

S tím, jak se hlásí nástup jara a rtuť v teploměru se odvážně šplhá pryč od nuly, víc a víc času trávím venku. Toulám se pražskými ulicemi za zvuků ambientní hudby a do hlavy si ukládám útržky města, které mě zaujmou. Nebo je fotím. V mobilu mám desítky fotek nejrůznějších zákoutí a tvarů – stromy obalené břečťanem, skleněné budovy, v nichž se pokrouceně odráží ulice naproti, první nesmělé jarní kvítky, originálně posprejované zdi, barvy rozlité po obloze při západu slunce…

Občas mě některé místo zaujme natolik, že se tam musím vrátit s foťákem a atmosféru zdokumentovat. V tomto případě se jednalo o kancelářské budovy za Arkádami. Kroužila jsem kolem nich již delší dobu, ale teprve minulý pátek jsem si našla čas, abych se tam vypravila. Nevím, jak čisté linie a bílá barva působí na vás. Já vždycky cítím podvědomou potřebu všechnu tu prázdnotu zaplnit barvami a tvary, což mě inspiruje k další tvorbě.

Homeobox by 01-N on Grooveshark

03 b06 a

Prázdná místa

Vstali jsme mnohem později, než bylo v plánu. Na příjezdové cestě hodinu stál náklaďák, který nám bránil v odjezdu z chaty, a cestou jsme dlouho hledali restauraci, kde bychom si mohli dát rychlý oběd. Takže do národního parku, na který jsme měli dle původního programu vyhrazený celý den, jsme dorazili až k večeru. Vůbec nás nechtěli pustit dovnitř a za námi se hnala těžká bouřková mračna. Naštěstí ale umíme být dost přesvědčiví.

Protože jsme přijeli tak pozdě, měli jsme celé místo skoro jen pro sebe. Na ten okamžik, kdy se rozestoupily borovice a nám se otevřel pohled na liduprázdnou pláž, na písek bez otisků bot, na kradmé odlesky slunce na vodní hladině a vzdálený křik racků, jen tak nezapomenu.
empty_spaces_04empty_spaces_03empty_spaces_01empty_spaces_02

Scroll to top