Co jsem se naučila v srpnu

Portrétní fotograf Praha fotka

  1. Když se vaše nejoblíbenější kavárna jmenuje Bar, ještě to nutně neznamená, že jste alkoholik.
  2. Jak být rasově nekorektní ve dvou větách: Servírka: “Máte rezervaci?” Kamarádka: “Copak jsme nějaký indiáni?”
  3. Když vám všichni okolo tvrdí, že ta plastová lžíce se nad ohněm roztaví, vyplatí se je poslouchat. Fazole s PVC nejsou gastronomický zážitek, který bych chtěla ještě někdy opakovat.
  4. Kamarádka: “To já ten svůj kávovník ani nezalévám a pořád žije.” Její přítel: “Doufám, že víš, že je UMĚLÝ?”
  5. Konec dohadů s partnerem, jestli nechává na záchodě zvednuté prkýnko. Kupte takové, které se bude samo sklápět. (To, že se sklápí opravdu pořád, už není vaše starost.)
  6. V Tescu mají poněkud zvrácený smysl pro humor, když ve čtyřiceti stupňových vedrech prodávají pistole na vrhání sněhových koulí.

Reklamní focení pro Hydrogen Pipes

Byl to jeden z těch letních dní, kdy se ručička teploměru šplhala ke čtyřiceti stupňům. Město bylo skoro prázdné, protože většina lidí se rozhodla přežívat u vody nebo v klimatizovaných kavárnách. Kdybych nefotila, pravděpodobně bych se na několik hodin zavřela do ledničky nebo si zarezervovala nejbližší letenku do Skandinávie.

Ale já jsem fotila. Na opačném konci Prahy. Protože vím, jak přes léto vypadá místní dopravní situace (znáte tento obrázek?), nechala jsem si raději půl hodinovou rezervu s tím, že kdybych náhodou dojela dřív, sednu si tam do nějaké kavárny a chvilku počkám. K mému překvapení jsem dojela ještě rychleji, než mi hlásil Google. A k ještě většímu údivu jsem zjistila, že v širokém okolí není nic. Vůbec nic. Ani kavárna, ani restaurace, ani večerka. Ani stín. Mělo to i svůj plus – nemusím nějakou dobu utrácet za saunu, protože prohřátá jsem na půl roku dopředu.

O to víc jsem si ale užila, když jsme vstoupili do cihlové vily, kde jsme měli fotit, a tam byl chládek. A ještě k tomu to byl tak nádherný prostor s originálním vybavením a velkými okny, která poskytovala přirozené denní světlo. Hned mi bylo jasné, že sezení v bazénu by byl jen promarněný čas. To, že jsme v pauzách, kdy vizážistka upravovala vlasy, a když jsme konzutlovali fotky, pokuřovali vodní dýmku, byla třešnička na dortu, která tuhle zakázku katapultovala na přední příčky mých nejoblíbenějších focení.

Účastníci focení

V hlavní roli vodní dýmky Hydrogen Pipes.
Modelové: Jiřka a Zdeněk (@Cast Me)
Vizáž: Martina Kottová

Hotové fotky

09_fotograf_praha_fotka 08_fotograf_praha_fotka 07_fotograf_praha_fotka 05_fotograf_praha_fotka 03_fotograf_praha_fotka 01_fotograf_praha_fotka

Backstage

Podívejte se i do zákulisí na to, jak výsledné fotky vznikaly.

11698526_1617755925145310_7688759330146982685_n 11411645_859645270785403_7979443649844173054_o

Dobrý foťák nedělá dobrého fotografa

Když lidé uvažují o tom, že by začali fotit lépe než jen na foťák v mobilu, často je odradí strach z toho, že budou muset investovat vysoké částky do vybavení ateliéru, kopit si drahou zrcadlovku a ještě dražší objektivy, aby byli schopní vytvářet kvalitní fotky. Podle mně je pravda trochu jinde.

Jak vždycky zdůrazňuji na fotografických kurzech, které vedu, špičková technika je určitě skvělá záležitost, ale je to jen jeden z mnoha aspektů, které dělají dobrého fotografa. Dokonce bych zašla tak daleko, že bych řekla, že to není ani zdaleka ten nejdůležitější faktor. Pokud se rozhodnete více věnovat focení portrétů, dříve než investujete deseti tisíce do vybavení, zkuste se zlepšit v následujících oblastech:

  1. Naučte se pracovat s dostupným světlem místo kupování studiových blesků.
  2. Přemýšlejte, jak řeč těla ovlivňuje to, co chcete portrétem sdělit.
  3. Víte, jak pózovat, aby to osobám na fotkách slušelo?
  4. Umíte lidi před foťákem uvolnit, aby vypadali přirozeně?
  5. Dbáte na to, aby styling a prostředí, v němž fotíte, ladil s vaším fotografickým záměrem?

Abyste se v těchto oblastech zlepšili, nemusíte nic kupovat. Bude vám sice trvat delší dobu naučit se pózovat lidi než objednat na internetu pět blesků. Ale stane se z vás dobrý fotograf, který ví, co dělá, a našel svůj styl, který ho odlišuje od konkurence.

Zajímá vás víc? Napište mi ohledně aktuálně vypsaných termínů fotokurzů!

1363_portretni_fotograf_praha_fotka

Fotky v tomto článku jsou focené v duchu výše napsaného. Záměrně jsem pracovala s minimem vybavení. K nasvícení scény jsem použila rozptýlené světlo procházející oknem. Modelka k němu stojí čelem. Měla jsem bílé fotografické pozadí, ale úplně stejně byste si vystačili s bíle natřenou stěnou. Nic víc, nic míň.

Místo toho, abych všechnu svojí snahu věnovala foto technice, soustředila jsem se hlavně na získání dobrého týmu. Domluvila jsem se s šikovnou modelkou Katkou Štychovou. I přesto, že je zkušená modelka, znalost pózování se mi hodila v tom, že jsem mohla lépe sdělit, co po ní chci. A když jí došly nápady na pózy, mohla jí navést na nějaké další.

Při focení jsem měla vizážistku Martinu Kottovou, se kterou spolupracuji pravidelně. A aby vše bylo dolazené do nejmenších detailů, pozvala jsem na focení ještě stylistku Stacy Linevich. Úplně cítím, že se vám teď v hlavě honí dvě námitky:

1. Když budu spolupracovat s odborníky, tak přece o nějakém stylingu nemusím vůbec přemýšlet.
To není úplně pravda. Pokud máte vizi, kterou chcete fotkou sdělit, je třeba umět si představit, co bude potřeba k jejímu dosažení. Jaké oblečení a líčení? V jakém prostředí by fotky nejlépe vynikly? Měli byste vědět, co je k tomu potřeba, abyste to mohli sdělit svému týmu. Ten na základě vašich instrukcí zařídí detaily.

2. Jak mám sehnat lidi do týmu, když teprve začínám?
Rozhlédněte se kolem sebe. V okolí určitě najdete spoustu modelek nebo vizážistek, které jsou na podobné úrovni jako vy, a fotky využijí k rozšíření svého portfolia.

1364_portretni_fotograf_praha_fotka

Nenechte vyblednout vaše vzpomínky!

Jako malá jsem každé léto trávila na vesnici. Prvního července jsme do auta naskládali domečky pro panenky, puzzle, pastelky, notesy a nějaké to oblečení a na dva měsíce zmizeli na chalupu. Každé ráno jsem s mamkou a ségrou chodila snídat zmrzlinu do Jednoty na náměstí. Odpoledne řešila dilema, jakou lahev vzít k rybníku, abych s ní mohla polívat klouzačku, a později to, jestli mi ručník bude ladit k plavkám, protože po Honzovi od vedle jsem pokukovala už od loňských prázdnin. Do dneška si vzpomínám na to, jak jsme se jednou se sestrou o půlnoci vydaly na místní hřbitov, i na to, jak jsme podnikly výpravu do lesa, abychom poprvé vyzkoušely cigarety.

Pak je ale spousta věcí, které si nepamatuji ani trochu. Jak vlastně vypadaly kamarádky, se kterýma jsem prožila všechna dobrodružství? Jak jsme měly se sestrou zařízený pokoj? Byla půda opravdu tak magickým místem nebo tam rodiče jen uskladnili hromadu harampádí? A jak jsme vlastně vypadali před patnácti lety? Jak nám zářily oči a které vrásky už měly rodiče tenkrát? Jak svítilo světlo na terasu?

Nedávno jsem při třídění fotek náhodou narazila na pár starých záběrů z doby, kdy mi bylo asi deset let. A nestačila jsem se divit, kolik věcí bylo úplně jiných, než si je teď pamatuji. Co se tím vším snažím říct? Nespoléhejte na to, že za pár let si budete pamatovat všechny zážitky a události stejně jako dnes. Některé vzpomínky vyblednou, některé se změní, některé se ztratí úplně.

Na focení miluji to, že dokáže chytit kratičký okamžik, který bychom kolikrát ani nepostřehli, a nechat ho existovat klidně navěky. Když za mnou přijde klientka s důvěrou, že zachytím její vztah a těhotenství, je to pro mě obrovská pocta a zodpovědnost. K věčnosti se přeci nesmí přistupovat lehkovážně :)

1360_portretni_fotograf_praha_fotka 1361_portretni_fotograf_praha_fotka 1362_portretni_fotograf_praha_fotka

3 základní rady, jak se učit pózovat

1359_portretni_fotograf_praha_fotka

 

Být modelkou není jen o tom, jestli je slečna štíhlá a má zajímavé rysy obličeje. Patří k tomu například i to, jak je spolehlivá nebo jak včas chodí na focení nebo jiné zakázky. Při focení je pak velice důležité to, jak umí dobře pózovat. Zkušený fotograf by měl být schopný každého navést do široké škály póz, ale u modelek se očekává, že vzhledem k tomu, že je to část jejich práce, budou vědět, jak se hýbat tak, aby to na fotkách dobře vypadalo.

 

Začínajícím modelkám vždycky doporučuji, ať si postupně trénují před zrcadlem nejrůznější pózy a výrazy. Zdůrazňuji to zrcadlo, protože se může stát, že sice máte pocit, že některá póza je skvělá, protože je to pro vás přirozené, ale při konfrontaci se zrcadlem si všimnete například toho, že moc hrbíte záda nebo máte křečovité ruce.

 

Další, co bych vřele doporučila je pečlivě se rozmyslet, podle koho se pózování budete učit. Už se mi párkrát stalo, že mi na focení přišla začínající modelka, která měla “pózy” okoukané z Instagramu. Vypadalo to zhruba tak, že vždycky našpulila rty a vytáhla dekolt. Možná to dobře vypadá na selfie fotkách (a i nad tím bychom mohli diskutovat), ale na fashion nebo beauty fotky nic takového nepatří! Najděte si třeba na Youtube videa z focení profesionálních zahraničních modelek a učte se podle toho. Všímejte si, jak s každým záběrem dokáží změnit pózu nebo výraz. Nemá totiž smysl fotit desetkrát to samé. Fotograf vám může dát tipy co dělat dál, když už vás nenapadá nic dalšího, ale měla by to být jen občasná nápověda. Většina práce by měla být na vás.

 

Jako kdokoli jiný, i modelky by se ve své profesi měly vzdělávat. Vyhraďte si proto jednou za čas volné odpoledne a studujte během něj pózy modelek v různých kampaních nebo módních editoriálech. Všímejte si hlavně toho, jak moc propínají nohy, jak vytáčí boky, jak skvěle si hlídají prsty na rukou, aby je měly uvolněné, a jak natáčí ruce k fotoaparátu takovým směrem, že nepůsobí opticky větší.

 

Pózování na profesionální úrovni je dřina a chce na něm pravidelně pracovat. Ale výsledky se dostaví rychle a myslím, že nepobouřím žádného fotografa, když řeknu, že každý z nás raději znovu najme takovou modelku, která se uměla hýbat. A tím nám usnadnila už tak náročnou práci.
Zajímá vás na toto téma víc informací? Přečtěte si další články z rubriky o pózování modelek a nezapomeňte pravidelně sledovat tento blog, protože na konec léta připravuji kurz právě o pózování!

 

1358_portretni_fotograf_praha_fotka

Co jsem se naučila v Irsku

Cítím, že vás zanedbávám se sdílením neocenitelných životních mouder, jež se mi každý den staví do cesty. Dovolte, abych vás seznámila se zásadními poznatky, jež jsem si odnesla z nedávné dovolené v Irsku.

  1. Projít pasovými kontrolami na dvou různých terminálech by mohlo být i zajímavé. Ale ne v případě, kdy vám letadlo odlétá za patnáct minut a před vámi je fronta jak na Padesát odstínů šedi.
  2. Když je hotel v centru Dublinu fakt hodně levný, je to podezřelé. Jedním z důvodů nízké ceny může být diskotéka vyřvávající hned pod okny do čtyř do rána.
  3. Povede-li se vám při monotónním popu usnout, vězte, že několikrát za noc spuštěný požární alarm vás spát nenechá.
  4. Je-li státní svátek, nejezdí dublinská MHD. Vůbec. Což může trochu zkomplikovat vyzvedávání auta na opačném konci města.
  5. Stěny největšího dublinského hradu jsou sytě barevné. Asi jako naše zateplené paneláky.
  6. Budete-li spát v povlečení pošitém flitry, budete si připadat jako na diskotéce. Což po zkušenostech z Dublinu nemusí být zrovna příjemné.
  7. Dvoukřídlé prosklené dveře vypadají luxusně. Pokud tedy nevedou na záchod. Ale co, soukromí je stejně přeceňované.
  8. Máte-li na některý den naplánovaný celodenní pobyt v přírodě, zaručeně bude pršet.
  9. Když už si na déšť zvyknete a začnete si říkat, že to není tak hrozné, padne mlha.
  10. Dávejte si pozor na své psy. Jestliže budou plašit ovce, Irové je zastřelí. Aspoň podle výhružných cedulí u každé pastviny.
  11. Irové své pivo berou opravdu vážně. Když v minulosti král nemohl napojit chmelovým zárakem svůj dvůr, ztratil nárok na svůj titul.
  12. Dvojpeřina může první noc vypadat velice romanticky. Po sedmé noci, kdy vám neustále táhne na záda a ramena, začnete podezřívat, že jsou sponzorované manželskými poradci.
  13. Některé dny prší tak vytrvale, že vám začnou promokat i pláštěnky.
  14. Některé B&B jsou tak kreativní, že WC a sprchový kout zvládnou našťouchat na 1m2. Je to těsné? Ano. Ale kdy jindy si při čůrání můžete sprchovat nohy?

Jaké poznatky jste si z dovolených odnesli vy?

06 04 03 02 01

Reklamní focení pro bjez.cz

Jeden z prvních letních dnů jsem strávila ve Stromovce na focení sportovních čelenek. Sešel se hrozně milý tým a už dlouho jsem se při focení tolik nenasmála. Obdivuji trpělivost modelek, které donekonečna běhaly s pejskem, abych zachytila fotku, kde budou sedět nohy výrazy, kompozice…, které před sebou ochotně tlačily kočárek (a pronásledovaly s ním nervózní běžce), dělaly kliky, vzpory, meditovaly….

Krásné líčení zajistila Martina Kottová.

12 06 02 01 06_promo_fotografie_praha_fotka 05_promo_fotografie_praha_fotka

Pohled do zákulisí

Podívejte se i na backstage fotky.

bjez_01 bjez_02

Prázdná místa IV

Vítr foukal tak, že jsme se sotva slyšeli. Litovala jsem, že jsem neměla rukavice, protože jsem necítila prsty. Mezi zuby mi křupal písek a podobné skřípání se ozývalo i z objektivu. Ale nemohla jsem si pomoct. Musela jsem fotit dál. Stačilo ujít pár kroků nebo se natočit jiným směrem a otevíraly se nové a nové scenérie, které by byl hřích nepřivézt si s sebou. Kdo by tušil, že jedna špatná odbočka z hlavní silnice nás zavede k takové nádheře.

Irsko, 2015.

02
05
03
04
06

Jak začít fotit portréty?

Ač fotím ve velkém ateliéru, kde je spousta blesků s nejrůznějšími modifikátory, stejně nejčastěji skončím u bílé zdi poblíž okna a snažím se co nejlépe využít paprsků denního světla, které pronikají dovnitř. Takové portréty jsou moje nejoblíbenšjí a mám pocit, že při jejich focení se nejlépe dokážu napojit na klienta a vyjádřit jeho pravé já.

Pokud byste rádi začali fotit portréty, ale nechcete hned investovat do drahého ateliérového vybavení, zkuste to také tak. Nepotřebujete nic víc než okno a bílou zeď poblíž. Raději investujte čas do toho, že nastudujete, jak co nejlépe dostupné světlo využít, jak pózovat focené osoby a jak s nimi jednat, aby se před vámi dokázaly co nejvíce uvolnit. Pokud byste se toho o “minimalistickém” focení chtěli dozvědět víc, napište. Přemýšlím, že bych na toto téma připravila kurz.

Když se naučíte, jak z minima věcí vytěžit maximum, nebudete se stačit divit, jak úžasné výsledky získáte. Což ostatně platí pro všechno v životě, ne jen focení.

1350_portretni_fotograf_praha_fotka   1351_portretni_fotograf_praha_fotka

 

Podívejte se do zákulisí

Vizážistka Lucka stihla nafotit pár fotek focení. Podívejte se, jak portéty nahoře vznikaly. Petra nestála přímo před oknem, kterým tou dobou svítilo až moc ostré světlo. Postavila jsem ji kousek za roh a druhou část obličeje, která byla ve stínu, prosvětlovala pomocí odrazné desky, která odrážela světlo od okna.

Líčení a boží vlny vykouzlila Lucie Uxová. Moc děkuji!

Petra (klientka) natáčí úžasná videa. Když budete mít chvilku, koukněte na její stránky!

1351_fotograf_praha_fotka   1352_fotograf_praha_fotka   1353_fotograf_praha_fotka

Dream On, Dreamer

Je to už víc jak rok od doby, kdy jsem vytvořila poslední fotomontáž. Není to tak, že bych nic dělat nechtěla, ale cítila jsem, že nemám co říct, nebo lépe – co ukázat. Věděla jsem, že mi v hlavě poletují různé obrazy, ale vždycky, když jsem se na ně začala víc soustředit a pokusila se je přenést na plátno, zmizely. Stejně jako když se v rybníku snažíte do ruky chytit malé rybky. Vidíte, jak kolem vás plavou, ale jen po nich natáhnete ruku, rozutečnou se pryč. Čím víc jsem se snažila, tím těžší bylo něco vymyslet.

Pár týdnů zpátky se to naštěstí změnilo. Jako bych se napojila zpátky na zdroj své inspirace, otevřela skleněné dveře, které tak dlouho stály mezi mnou a tvořením. Najednou to bylo všechno zpátky – všechny sny, které jsem zapomínala hned po probuzení, obrazy měst v oblacích, hvězdy formující ty nejbizarnější objekty, barvy, tvary.

Jako dítě jsem snila o tom, jaké je to žít v oblacích, kde všechno je tak jemné jako cukrová vata, kde můžete skákat z mraku na mrak, padat na ně jako do peřiny, lítat okolo zatímco vítr si hraje s vašimi vlasy a slunce kreslí roztomilé pihy na vašich tvářích.

Tato fotomontáž je inspirována jedním z mých vracejících se snů o místě nad mraky, kde je možné všechno, co si člověk dokáže představit.

 

dreamon_portretni_fotograf_praha_fotka

Walkthrough

Podívejte se, jak jsem fotomonáž vytvořila. Hezky vrstvu po vrstvě.

Detaily

dreamon_details_fotograf_praha_fotka

3 snadné tipy, jak pózovat při focení

Častou obavou klientek při hledání fotografa je to, že nebudou vědět, co mají při focení dělat. Do jejich kůže se dokážu naprosto dokonale vžít, protože i přesto, že jsem zvyklá při focení dávat podrobné rady ohledně póz a výrazů obličeje, když se role obrátí a já stojím před foťákem a ne za ním, najednou vůbec netuším, co dělat s rukama, jestli narovnat záda, jestli už se neusmívám moc nepřirozeně…

Je jasné, že pokud nejste ostřílená modelka, která strávila hodiny nacvičováním nejrůznějších postojů a výrazů, pózování bude náročné. Jestli si chcete focení opravdu užít a ne se jím zbytečně stresovat a chcete fotky, na kterých bude zachycena ta nejkrásnější verze vás samých, fotografa, ke kterému půjdete fotit, si dobře vyberte. Prohlédněte si jeho galerii a pečlivě prohlížejte, jak fotografované osoby vypadají. Co z nich vyzařuje? Působí nenuceně? Mají jiskru v očích? Jsou foceni takovým způsobem, jak byste si přála být zvěčněná i vy?

1316_fotograf_praha_portretni_fotka

Pokud i přes pečlivý výzkum narazíte na fotografa, který vám s pózováním pomáhat nebude, mějte v hlavě několik následujících rad. Určitě vám hodně pomůžou a na fotkách budete vypadat uvolněně jako by to byla činnost, které se věnujete pravidelně.

  1. Před focením se protáhněte – zakruťte rameny, protáhněte krční svaly, párkrát sevřete ruku v pěst. S uvolněnými svaly budete mít víc uvolněné držení těla.
  2. Pokud ucítíte, že vám tuhnou svaly na obličeji, zahýbejte párkrát pusou a zamrkejte. Získáte díky tomu zpět přirozený výraz.
  3. Narovnejte se. Lépe na fotkách vypadá, když jste rovná jako pravítko než když máte kulatá záda. Automaticky tak i zastrčíte břicho a vypnete prsa.

Zní to jednoduše? Ano, ale výsledné fotky budou k nepoznání lepší! Všechny tři tipy slouží k tomu, abyste se zrelaxovala a uvolnila. Jako bonusový tip bych ještě přidala, že je dobré myslet na focení jako na něco příjemného, co si jdete k fotografovi užít. A pokud se pár fotek nepovede, stejně je nikdy nikdo neuvidí!

Zajímá vás více tipů, jak vypadat skvěle na fotkách? Stáhněte si zdarma brožuru “5 tipů, jak vypadat skvěle na fotkách” a přečtěte si další články s radami!

1337_portretni_fotograf_praha_fotka

Prázdná místa III

Jako malá jsem si představovala, jaké to musí být bydlet v oblacích. Máchnout párkrát rukama a vyletět do světa, kde je všechno tak měkké jako čerstvě natočená cukrová vata nebo pěna při dlouhé, horké koupeli. Kde můžete přeskakovat z jednoho mraku na druhý nebo jimi pomalu propadávat dolů a vychutnávat si, jak vám vítr poskakuje ve vlasech a vytváří ruměnce na tvářích. A kde se můžete kdykoli zastavit a začít z mraků vytvářet ty nejbizarnější obrazce, které budou lidé na zemi sledovat a vymýšlet, co jim připomínají.

Když sedíte odpoledne po práci na lavičce v parku, užíváte si první jarní paprsky a koukáte na azurově modrou oblohu, hádáte také, co oblaka vytváří za obrazce?

1321_portretni_fotograf_praha_fotka 1322_portretni_fotograf_praha_fotka 1323_portretni_fotograf_praha_fotka 1324_portretni_fotograf_praha_fotka

Fashion story: S hlavou v oblacích

Jsou focení, kdy všechno klapne přesně podle vašich představ – super tým, skvělé prostřed, spolupracující počasí… To pak jen držíte foťák a říkáte si, jak je to všechno úžasně jednoduché a že nechápete, proč se kvůli tomu někdy stresujete.

A pak je tu ten další druh focení…
Dostala jsem tip na skvělou lokaci, kde bych mohla fotit – střecha hotelu Golf. V mém světě se střechám “ne” prostě neříká, takže jsem hned začala domlouvat focení. Našla jsem datum, který vyhovoval celému týmu, domluvila krásnou modelku a moc šikovnou stylistku.

Jak se termín focení blížil, stále nervózněji jsem sledovala předpověď počasí. Vyhlídky nebyly vůbec růžové. Nebo bych raději měla říct slunečné?
Tři dny do focení: 70% na to, že bude poprchávat.
Dva dny do focení: 80% na to, že celý den bude lít jako z konve.
Den před focením: 90% na to, že budou padat kroupy a sněžt zároveň. A do toho možná přilítnou nějaké kobylky.

Noc před focením jsem strávila promýšlením strategie, jak udělat všechno svoje vybavení voděodolné. A jaký vymyslet účes pro modelku, aby vypadala chic, i když bude promoklá až na kost (Ale jinak jsem na modelky hodná. Vážně!)

Do hotelu jsem přijela s asi půl hodinovým předstihem, abych tam vše dopředu domluvila a nic nebránilo focení. V tom se mi rozezvučel telefon. Booker z agentury, od které jsem měla domluvenou modelku. Slečna se rozhodla, že se na focení úplně necítí. V takových chvílích můžete nadávat, podivovat se nad nedostatkem profesionality, sednout si do rohu a zoufale kroutit hlavou a proklínat nepřízeň osudu. Focení to ale nezachrání.

Asi bych taky skončila někde v koutku s hlavou rezignovaně složenou v dlaních, kdybych nepracovala se stylistkou, která si sem tam hodí i roli modelky. Opatrně jsem jí zavolala, jestli by se na to necítila i dneska. K mé velké úlevě souhlasila.

Focení se přes všechny zádrhely uskutečnilo. I počasí  se nad námi smilovalo a ty dvě hodiny, co jsme byly na střeše, nás nezasáhla jediná kroupa. A musím říct, že fotky jsou jedny z mých nejoblíbenějších.

Děkuji Martině Knížové za flexibilitu a skvěle odvedenou práci jako modelka, vizážistka a stylistka. Víc takhle talentovaných lidí!

1330_portretni_fotograf_praha_fotka 1331_portretni_fotograf_praha_fotka 1332_portretni_fotograf_praha_fotka

 

Módní portrét s Alžbětou

1318_portretni_fotograf_praha_fotka Alžběta potřebovala nafotit promo fotografie pro svůj začínající eshop se sportovními potřebami. Mám moc ráda ten pocit, kdy můžu stát u zrodu nečeho nového. Vždycky mě to v myšlenkách vrátí pár let zpátky na dobu, kdy jsem začínala s vlastním podnikáním.

Jako by to bylo včera, si pamatuji na ten moment, kdy jsem se někde dočetla, že je dobré mít napsané jasně definované cíle. Seděla jsem u stolu, před sebou jsem měla diář, do kterého jsem si do té doby zapisovala jen to, že na příští týden musím mít hotovou seminárku z účetnictví a měla bych se radši začít učit na strategický management. Otočila jsem na nový list a rozstřesenou rukou nadepsala: “Podnikání”. Po několika nervózních douších kávy jsem jako první bod napsala: “Vydělávat focením dva tisíce měsíčně.” Když jsem tenhle řádek psala, připadala jsem si jako blázen, co sní o něčem, co se plní jen lidem ve filmech a knížkách.

Od toho slunného odpoledne uplynuly už skoro čtyři roky. I teď mě jednou za čas přepadne pocit, že je to všechno moc dobré na to, aby to mohla být pravda. Že se někdy musím probudit. Za tu dobu jsem se naučila hodně věcí. Už bych jako svůj první cíl nepsala částku, kterou chci vydělat. A hlavně bych si vzkázala, že nejdůležitejší je prostě začít. A pak to brát krok za krokem, jak to přijde.

Podle čínského horoskopu jsme v roce Kozy, který je jako stvořený pro začínání nových projektů a uskutečňování svých snů. Něco na tom bude. Většina mých přátel se tenhle rok do něčeho pustila – někteří začali podnikat, jiní připravují přednášky a vzdělávací kurzy o tom, co je naplňuje. Plánujete se taky do něčeho pustit?

A Alžbětě moc držím palce, aby jí vyšlo vše přesně podle jejích přání!

1319_portretni_fotograf_praha_fotka

Prázdná místa II

S tím, jak se hlásí nástup jara a rtuť v teploměru se odvážně šplhá pryč od nuly, víc a víc času trávím venku. Toulám se pražskými ulicemi za zvuků ambientní hudby a do hlavy si ukládám útržky města, které mě zaujmou. Nebo je fotím. V mobilu mám desítky fotek nejrůznějších zákoutí a tvarů – stromy obalené břečťanem, skleněné budovy, v nichž se pokrouceně odráží ulice naproti, první nesmělé jarní kvítky, originálně posprejované zdi, barvy rozlité po obloze při západu slunce…

Občas mě některé místo zaujme natolik, že se tam musím vrátit s foťákem a atmosféru zdokumentovat. V tomto případě se jednalo o kancelářské budovy za Arkádami. Kroužila jsem kolem nich již delší dobu, ale teprve minulý pátek jsem si našla čas, abych se tam vypravila. Nevím, jak čisté linie a bílá barva působí na vás. Já vždycky cítím podvědomou potřebu všechnu tu prázdnotu zaplnit barvami a tvary, což mě inspiruje k další tvorbě.

Homeobox by 01-N on Grooveshark

03 b 06 a