Jak vzniká fotomontáž I.

Jak určitě víte, kromě focení se taky věnuji tvorbě fotomontáží. Dost lidí se mě ptá, jak a z čeho takové fotomonáže dělám. Dnes bych vám proto chtěla ukázat, jak vypadají některé fotky před a poté, co je proženu grafickým programem.

 

Na tvorbě fotomontáží mám ráda to, že nejsem v podstatě ničím omezena. Můžu stvořit to, co by normální fotka nikdy nebyla schopná zachytit – abstraktní obrazce, scenérie, které neexistují…

 

Proces tvorby je v podstatě stejný u každého obrázku, který vytvářím: Vymyslím si koncept. Podle toho určím, jaké fotky budu pro výsledný obrázek potřebovat. Nafotím je a pak přejdu k té časově nejnáročnější práci – začnu v počítači skládat všechno dohromady, vylaďovat světla a stíny, sjednocovat barvy, upravovat perspektivu apod., dokud nedostanu výsledek, se kterým jsem spokojená.

 

Každá fotomontáž trvá udělat nejméně dvacet hodin, u složitějších kompozic to ale může být mnohonásobně víc.

 

Můžu udělat jedinečnou fotomontáž i pro vás. Jestli máte zájem, napište!

 

 

 

 

Kvůli tomu obalu na CD prostě musíme vymalovat!

Dodělala jsem design svatebních CD a jsem z něj tak nadšená, že vám ho tu prostě musím ukázat :) Líbí se mi, jak čistě obal působí a jak ladí k celkové vizuální prezentaci mojí značky.

 

 

Pokud si u mě zamluvíte do konce ledna focení svatby, dostanete 10% slevu! A pokud i složíte zálohu, sleva bude dalších 10%.

Podívejte se, jaké svatební balíčky nabízím!

 

 

Nejsem si úplně jistá, k jakým myšlenkovým pochodům došlo v mém mozku, ale jen co jsem CD uviděla, ucítila jsem naléhavou potřebu, že MUSÍM vymalovat pokoj :)

 

Abych vám to trochu přiblížila: Majitelé bytu, ve kterém bydlím, měli jakousi zvrácenou zálibu v oranžové barvě a vymalovali nám ložnici na sytě (opravdu sytě) oranžovou. (Buďte rádi, že jste neviděli předsíň, tam je oranžový i STROP!)

 

Podle výzkumů tahle barva povzbuzuje chuť k jídlu. Sice jsem na ní až do teď mohla  svádět ty brambůrky, které jsem večer jedla u seriálů (a nepřiznávat si, že jde o slabou vůli), ale raději bych v pokoji měla něco klidnějšího, méně agresivního.

 

Další důvod je, že když tam občas fotím nějaké autoportréty, sytě oranžová vypadá opravdu dost nefotogenicky. (Což vysvětluje, proč je většina mých autoportrétů černobílá :) )

 

Momentálně jsem proto na misi, jak přesvědčit přítele, který ZATÍM mou touhu nijak nesdílí, aby mi s tím pomohl. Nedávno se neprozřetelně podřekl, že už párkrát držel v ruce váleček a že ho malování DOCELA BAVILO! Chudák tenkrát ještě netušil, jakou si na sebe nastražil past :)

 

Během víkendu jsem si udělala pořádný výzkum toho, jaké existují barvy, jestli mám vůbec šanci zbavit se té šílené oranžové bez toho, abych musela dělat milion nátěrů, kolik to vůbec bude stát a co na to všechno vlastně budu potřebovat. Nyní vše musím nějak šikovně zformulovat do hrozně logických argumentů, aby přítel pocítil stejnou touhu jako já a mohli se do toho příští víkend pustit. Držte mi palce!

 

V těchto šatech bych se hned vdávala

Věděli jste, že …

Věděli jste, že bílá barva se pro svatební šaty používá až od druhé poloviny 19. století, kdy si je na svou svatbu vzala britská královna Viktorie?

 

 

Předtím bylo zvykem, aby se nevěsta vdávala v tom nejlepším, co si mohla dovolit. Většinou to bylo něco s kožešinou, z hedvábí nebo sametu, obvykle ve výrazných, pestrých barvách. Nejchudší nevěsty se vdávaly v šatech, které nosily do kostela.

 

Ve 20. letech minulého století byly v módě šaty, které měly vepředu kratší a vzadu delší sukni. Nosil se závoj. Od 40. let se sukně nosí obvykle dlouhé.

 

Dnešní tradicí je, aby se nevěsty vdávaly v bílé barvě (nebo krémové, béžové, smetanové…). Bílá je považována za symbol čistoty, ale původně to symbolizovala modrá barva.

 

Vera Wang a jeho podzimní kolekce

K napsání článku mě inspirovala úchvatná kolekce svatebních šatů od Very Wang pro podzim 2012. Už její jarní kolekce obsahovala odstíny šedivé a pudrové, ale tu podzimní podle mě dotáhla k dokonalosti. Podívejte se sami.

 

Hned bych se v takových šatech vdávala, ale nejsme si jistá, jestli by si přítel nějak špatně nevyložil, kdybych se před ním objevila v černé barvě :)

 

Bylo hodně těžké vybrat šaty, které se mi nejvíc líbí. Celá kolekce je naprosto úžasná. Nakonec to vyhrály zřejmě tyhle.

 

 

Ostatní šaty

Jak jsem už řekla, všechny jsou prostě dokonalé!

Co si o šatech myslíte vy?

 

 

Zdroje:

  1. Wedding Dress on Wikipedia
  2. Photos on Bridal Beauty

Přeji příjemné podzimní poledne

Mou oblíbenou kratochvílí, když stupnice teploměru klesne pod 15°C, je vášnivě rozebírat počasí (jak ráno zase byly přízemní mrazíky, jak je chladněji/tepleji než loni touhle dobou) a následky s tím spojené (jak mám rozpraskané rty, jestli vlasy vydrží i bez čepice takové mrazy nebo jak se mi zamlží brýle, když vejdu z venku do teplé místnosti).

 

Podle mé klasifikace je zhruba do konce října “pěkný podzim”, kdy se příroda krásně barví do ruda a do zlatova, ještě je přiměřený objem slunečních paprsků a venku se nechá vydržet v rozumné vrstvě oblečení. V listopadu se to přehoupne do “ošklivého podzimu”, kdy je všude bahno, brzy se stmívá a je zima.

 

Když se podíváte do kalendáře, všimnete si, že zbývá ještě tak týden nebo dva “pěkného podzimu”. O víkendu jsem se proto rozhodla zbývající čas využít k návštěvě přítelovy mamky. Žije na vesnici v domě s velkou zahradou.

Vždycky, když tam mám přijet, připadám si trochu jako teroristka. Mají doma kočku, na kterou jsem bohužel alergická (a to je mám mnohem raději než psy = ukázka zákona schválnosti v praxi). Vždy, když ohlásím příjezd, začnou doma gruntovat, aby dům zbavili všech alergenů. Takže pro mě krátká, příjemná návštěva pro ně znamená několika hodinové utrpení. Ještě, že tam nejezdím tak často, možná už bych pak musela začít spolufinancovat úklidové prostředky :)

 

Abych to ale nějak shrnula: Kromě toho, že to byla milá návštěva spojená s ochutnáváním řeckých specialit, vyfotila jsem i několik fotek nadcházejícího podzimu, o které bych se s vámi ráda podělila.

 

 

Jak máte podzim rádi vy? Myslíte si, že je to příjemné období nebo ho berete jen jako přípravu na  to, co za mrazy přijde po něm?

Soutěž o podzimní focení

Co vyhraju?
Fotky ode mě :) Konkrétně půjde o Modní portrét a fotky budou tři.

Jak se zúčastním?
Přidejte si do oblíbených stránku Pelleron Art a pošlete svojí fotografii na mail hrncarkova@gmail.com .
Do předmětu napište: “Podzimní focení”. Fotku přidám na  facebook stránku do stejnojmenné galerie.

Jak vyhraju?
Vyhraje ten účastník, který bude mít nejvíc “like” na své fotce. Do kdy soutěž probíhá?
Hlasovat a posílat fotky můžete do 6. listopadu 2011.
Kdy a kde proběhne focení?
Termín záleží na domluvě tak, abych mohla já i výherce. Bude se fotit v Plzni, podle počasí buď venku nebo v ateliéru.

Máte nějaké další dotazy? Ptejte se!

 


 

 

Jako modelka prostě válím

Pamatujete si, když jsem psala, že jako modelka jsem trochu (=hodně) statická (=jako dřevo)? Jak jsem zjistila, nemusí to být velká překážka, pokud chcete udělat díru do světa. Abych vás trochu uvedla do obrazu, má maličkost se objevila na titulní straně britského románu!

 

Jeden by sice mohl namítnout, že je to zásluhou fotografky, protože fotila při úžasném světle a povedlo se jí zachytit velice příjemnou, nostalgickou atmosféru. Já si ale myslím, že je to způsobeno:

  • mým úžasným výrazem ve tváři,
  • vhodnou volbou outfitu
  • a hlavně mým ladným držením těla.

No podívejte se sami :)

 

 

Fotku fotila moje velice talentovaná sestra, která umí snad všechny kreativní činnosti, které jednou vyzkouší. Fotí, maluje, šije, dělá bižuterií, vyrábí věci z kůže … a možná ještě něco dalšího, na co jsem teď zapomněla :)

 

Tady je originální fotka. Má pro mě dost nostalgický význam, protože byla pořízena poslední den předtím, než jsem odjela na vysokou školu. Chápu ji, jako takové rozloučené se středoškolským životem, což mimo jiné bohužel taky znamenalo, že se s Evčou nevídám tak často, jak bych si přála.

 

Na originálu lépe vyniknou mé úžasné pózovací schopnosti :)

 

 

Člověk by nevěřil, kolik času uběhlo a kolik věcí se změnilo za těch pár let.


 


4 tipy, jak dobře pózovat

Ráda bych tady na blogu uveřejňovala články, které pomohou modelkám, nemodelkám, nevěstám, maminkám a všem, kdo chtějí fotky od profesionálního fotografa, o tom, jak se připravit na focení, co během něj dělat (a nedělat), co očekávat od fotografů apod.

 

První téma, které mě napadlo, je pózování, protože kolem něj se setkávám s nejvíce obavami ze strany klientů. Budu ale  moc ráda, když mi dole v komentářích necháte tipy na další články!

 

A zde jsou již slíbené tipy:

 

1. Nestyďte se

Pravděpodobně ta nejdůležitější rada. Jakmile odhodíte stud stranou, jde už všechno samo a zbylé rady v podstatě ani nejsou potřeba:)

2. Nemyslete na svoje nedostatky

Každá má určitou část těla, kterou na sobě nemá ráda, ať už to je křivý nos, velké boky, ošklivé vlasy… Jen tak mimochodem – většina těchto “problémů” je čistě subjektivních a okolí si jich nevšímá, ale zpět k pózování. Snažte se během focení cítit se krásná. Promítne se to ve vašem držení těla, sebedůvěře i výrazu. Pokud je fotograf šikovný, zachytí to do fotek, a vy jen budete žasnout.

3. Nacvičte si to

Pokud budete stát před foťákem poprvé, není od věci si některé pózy nacvičit před zrcadlem ještě, než dojde na samotné focení. Já například slečnám, které ještě nejsou ostřílené profesionálky, posílám dopředu pózy, které mohou vyzkoušet, aby věděly, jak propínat ramena, zaklánět hlavu atd. Samy si také mohou vybrat, jaké jim vyhovují a které jim naopak nesedí.

4. Ptejte se

Velká část focení je o komunikaci. Proto se fotografa nebojte zeptat, jestli to, co děláte, vypadá dobře. Mně se osvědčilo, když slečnám čas od času ukážu fotky na displeji, aby viděly, co fotím a jak vypadají.

 

 

Jak vidíte, velká část úspěšného pózování není v tom, jestli vypadáte jako modelka nebo ne. Jde o to, v jaké psychické pohodě na focení přijdete a jak si ho budete užívat. Zahoďte za hlavu myšlenky typu: “Mně to stejně nikdy nebude slušet.” a “Nejsem fotogenická.” Podle mě to, jestli je někdo fotogenický nebo ne, je z větší části na fotografovi.

 

Nemějte strach, že vám to na fotkách nebude slušet. Proto se fotek pořizuje vždycky víc, aby bylo z čeho vybírat. I profesionální modelky mají fotky, na kterých nevypadají tak dobře (potvrzeno z vlastní zkušenosti :) ).

 

 

 

Dovolená v Tunisku

Na krajinu už se dávno snesl sametový plášť tmy. Do ticha se ozývalo pouze šumění moře a cvrčení cikád. Na pláži byli jen oni dva. Vítr si rozpustile pohrával s jejími dlouhými vlasy a vše vypadalo prostě perfektně.

 

Ona: “Drahý, tady bych si s tebou přála zůstat na věky, zmražená v tomto magickém okamžiku.”

On jen přikývne. Ví, že slovy by nevyjádřil to, co cítí …

 

Ta chvíle by mohla být scénou v nějakém romantickém béčkovém filmu. Ovšem kdyby ona nebyla vášnivá fotografka.

V realitě rozhovor vypadal spíš nějak takhle:

 

Ona: “Drahý, mohl bys jít prosím tě k tomu slunečníku a posvítit tam mobilem, abych si tam pořádně zaostřila?”

On jen přikývne. Ví, že by ji stejně nepřesvědčil, aby nefotila už sto padesátou fotku…

 

Hned bych se k tomu nic nedělání, chytání bronzu, popíjení koktejlů a lenivému cachtání v moři vrátila. Rozhodně raději, než k začátku semestru, který se neúprosně blíží a nemilosrdně přináší státnice, nudné učení, psaní diplomky a další věci, na které ani raději nechci myslet (= na nic dalšího už si nemůžu vzpomenout, ale chci si ještě chvíli stěžovat:) ).

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Módní portrét s Nikolou

S Nikol jsem fotila v nádherné lokalitě – Plzenští jistě znají jižní nádraží neboli jižňák. Mám ho ráda, protože má úžasnou fotogenickou atmosféru. I přesto, že tam normálně jezdí vlaky, vypadá trochu opuštěně a zanedbale, což vypadá výborně v kontrastu s krásnými slečnami, které jsem tam fotila.

 

Nikola fotila úplně poprvé ve svém životě s profesionálním fotografem. Aby nemusela být tolik nervózní a mohla se na focení co nejlépe připravit, poslala jsem jí několik dní dopředu pár fotek s ukázkovými pózami. Mohla si je nacvičit před zrcadlem a díky tomu viděla, co vypadá nejlíp – jak má propínat ramena, zvednout hlavu apod. I když byla ze začátku trochu nervózní, během chvilky si na všechno zvykla a pózovala jako profesionálka.

 

Přiznejme si, že letošní léto nebylo zrovna nejpovedenější – většinu času buď pršelo nebo bylo chladno. Ovšem když jsme s Nikolou fotily, počasí se zase jednou rozhodlo mě trochu poškádlit a padl 120 let starý teplotní rekord. Při 30°C má většina lidí chuť jít se spíš vykoupat než mi trpělivě pózovat před foťákem. Nikola to ale zvládla na jedničku!

 

 

 

 

 

 

Mám takovou malou tradici. Po každém focení si jdu sama sednout do nějaké útulné kavárny poblíž místa focení a chvíli si vychutnávám pocit, že jsem zrovna dělala něco, co naprosto miluji.

 

Vzhledem k tomu, jaké bylo vedro během focení s Nikolou, jsem tentokrát upustila od tradiční kávy a dala si ovocný koktejl z jahodové a pomerančové šťávy.

A co bych to byla za fotgrafku, kdybych si to všechno nevyfotila? :)

 

Kofeinová závislost snadno a rychle

Jste zvědaví, jak na to? Stačí vám jen tři ingredience:

  • dobrá kavárna,
  • balení čtyř Coca Col za velice výhodnou cenu,
  • kávy a Coca Coly chtivá sestra, která k vám přijede na víkend.

 

Kromě pečlivého, systematického pěstování závislosti jsem ještě stihla vyhrát ve Smallworldu (Konečně! Sice nad někým, kdo to hrál poprvé v životě, ale … konečně!), dokoukat posledních několik dílů našeho oblíbeného seriálu a doplnit šatník o pár nových zbytečností.

 

Sečteno a podtrženo – úspěšný víkend!

Už se těším na další!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nabídka: Focení svatebních šatů

Ve spolupráci se svatebním salonem Michelle připravuji focení svatebních šatů a vzorových svatebních fotografií.

 

Základní informace

Kdy: 14. září odpoledne, přesná hodina bude upřesněna

Kde: Borský park nebo Kozel (viz níže), Plzeň

Koho: dva páry (modelka + model, modelka + její přítel/manžel apod.)

Forma spolupráce: TFP

 

Podrobné informace

Půjde o focení fotografií v páru. Proto by bylo vhodné, kdyby model a modelka byli skutečný pár nebo to uměli dobře předstírat.

Ideální věk modelky pro toto focení je kolem dvaceti pěti let, velikost oblečení 34 až 36, eventuálně až 38. Model o něco starší než modelka (alespoň vzhledově).

 

Přednostně budu vybírat modelky/modely, kteří mě vzhledově zaujmou. Dalším kritériem jsou zkušenosti v oblasti foto modelingu (hlavně modelka). Nemusíte být profesionálové, kteří fotí titulní strany časopisů, ale bylo by vhodné, abyste byli alespoň trochu zvyklí stát před fotoaparátem a pózovat.

 

Výhodou je možnost automobilu. Sama ho bohužel nevlastním, ale ráda bych fotila na Kozlu. Pokud auto nebude, budeme fotit v Borském parku, kde je taky krásně.

 

Model musí mít vlastní oblek.

 

V případě zájmů pište na mail hrncarkova@gmail.com . Jako předmět uveďte “Svatební šaty”. K emailu prosím přiložte odkaz na Vaše portfolio.

 

Všechny zájemce kontaktuji 11. září a sdělím jim, zda-li jsem si je vybrala nebo ne.

 

Pokud máte jakékoli dotazy, neváhejte a ptejte se v komentářích pod tímto článkem!

 

Focení s Janou v plzeňském dinoparku

Jana mě kontaktovala, protože jí zaujaly fotomontáže, které dělám z fotek. Poslala mi několik obrázků, které se jí líbily, já jsem vymyslela koncept, domluvily jsme datum a hurá na focení.

 

Původně jsme měly naplánováno, že budeme fotit v jedné menší uličce na náměstí, v tajemném stylu, v černém oblečení a s mlhou. Když mi ale Jana několik hodin před focením zavolala a ptala se, jak se dostane do ZOO, okamžitě mi bylo jasné, že takovou příležitost musím využít a pořídit nějaké fotky v Dinoparku. Janě se nápad také líbil, takže jsem se všechno narychlo sbalila a vyrazila.

 


 

Na to, že jsme fotily v půlce dubna, bylo nádherné počasí. Sluníčko svítilo a jeho paprsky už začínaly příjemně hřát. Nevím, jak vy, ale já naprosto miluji první teplé jarní dny, kdy je člověk ještě celý promrzlý po zimě, ale slunce už ho příjemně hřeje do tváře a dává příslib toho, jak krásně bude v létě.

 

 

Vzájemné hledání na parkovišti u ZOO byl docela oříšek, protože navigovat mě podle typu auta a myslet si, že jsem schopná je rozeznávat jinak, než podle barev, je trochu naivní :)

Jana přijela na focení s přítelem a oba byli naprosto úžasní. Kromě toho, že se mi s nimi skvěle spolupracovalo, jsme si i výborně popovídali a prošli si ZOO. Nakonec mi to přišlo víc jako výlet do ZOO s kamarády, než jako focení :) Škoda, že zrovna rekonstruovali asijskou část, protože jsem chtěla fotit v japonské zahradě, která se zrovna tam nachází.

 

 

Jana úžasně pózovala. Občas jsem měla pocit, jako by mi četla myšlenky, protože jsem se chystala říct nějakou instrukci a ona to udělala, aniž bych stihla vydat hlásku. Prostě profesionálka. Vašek (Jany přítel) Janu doprovází na většině focení, takže z něj byl velice šikovný držák odrazné desky.

 

 

 

Pohled do zákulisí

Vím, jak máte rádi fotky ze zákulisí focení. Takže tady se můžete podívat na pár z nich. Některé jsem fotila já, některé Janin přítel Vašek.


Focení na Šumavě

Před několika dni jsem se vrátila z dovolené na Šumavě. Původně jsem plánovala jet do Francie, ale, mám-li být naprosto upřímná, já ani přátelé, se kterými jsem jela, jsme nebyli schopni výlet dostatečně včas naplánovat. A začít vše zařizovat tři dni před odjezdem není úplně ideální.

Za čtyři dni, co jsem tam s přítelem a kamarády byli, jsem:

  • stihla nejmíň čtyřikrát vyhrát v Aliasu (podobné jako Activity),
  • měla neplánovanou procházku na Čertovo jezero a pak cestou zpět ušla pět kilometrů za čtyřicet minut, abychom stihli večeři,
  • se zkamala ve vyhlášené cukrárně v Železné Rudě (ne, frappé opravdu není jen instantní káva s vodou),
  • si potrápila žaludek na horských dráhách a podobných vylomeninách v Bayernu,
  • se prošla v korunách stromů,
  • ulovila trojbarevný štípanec od ováda.

Pokud vás to zajímá, byla jsem ubytovaná v penzionu Alpský dům, a mohu jej vřele doporučit. Jen polštáře by si mohli pořídit o trochu lepší.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Módní portrét s Hankou

S Hankou jsme se na focení domlouvaly hrozně dlouho, něco přes čtyři měsíce. Když už jsme konečně vybraly volné datum, počasí se nám vše rozhodlo bojkotovat nebo se Hančino zdraví připojilo k zákeřné protifotografické stávce. Nepokoje se nám podařilo uklidnit až začátkem května. upřímně musím říct, že jsem ráda, že jsme si počkaly, protože v den focení bylo krásně teplo a světlo bylo takové, že by mi ho mohl každý fotograf závidět :)

 

 

 

Fotily jsme na stejném místě, jako jsem už fotila s jednou slečnou v zimě. Když odtál sníh a stromy obrostly lístky a pučícími poupaty, ani jsem nevěřila, že je to opravdu ta stejná pláň jako ta pustá a nevlídná prosincová.

(Pamatujete si tuhle fotku?)

 

 

Před focením jsem stála před nelehkým úkolem. Jak přimět balonky létat bez toho, abych musela používat hélium? Bez jakýchkoli příkras musím přiznat, že v nalezení vhodného způsobu jsem kriticky selhala. Neosvědčily se ani tyčky ani drátky a chudák Hanka pak musela balonky vždy nadhazovat, abychom vytvořily iluzi vznášení se :)

 

Často během focení používám odraznou desku. Mám ráda, jaké světlo dělá. Má to ale jednu nevýhodu – vzhledem k tomu, že je to vlastně jen stříbrná deska bez jakéhokoli stojanu, musí se držet. Abych ji zvládla obsluhovat, potřebovala bych ideálně ještě jednu ruku navíc. Než se ale spoléhat na podivné genetické mutace, raději si s sebou občas beru na focení asistenta. Na focení s Hankou jsem si přivedla svého přítele Jardu. Ten svícení do očí odraženým světlem shledal jako velice příjemnou kratochvíli a svítil, co to šlo. Hanka pak mohla za odměnu po focení svítit do očí Jardovi. Jeden by nevěřil, jaké přitom lze cítit zadostiučinění :)

 

 

 

 

 

Svatba Martiny a Honzy + 4 tipy, jak získat ty nejlepší svatební fotografie

Jak získat co nejlepší svatební fotografie?

Určitě chcete, aby svatební fotografie byly co nejlepší a naprosto dokonale zachytily tak významnou životní událost. Z vlastních zkušeností bych Vám ráda doporučila několik tipů, jak toho dosáhnout.

1. Udělejte si pořádný výzkum toho, jací fotografové jsou ve vašem okolí a jaké fotografie dělají. Neměli byste se rozhodovat podle prvního odkazu ve vyhledávači nebo podle jednoho mlhavého doporučení. Každý fotograf fotí jiným stylem, zaměřuje se na jiné detaily, pracuje s jiným světlem apod. Měli byste vybrat takového, který nejlépe odpovídá vašim požadavkům.

2. Nebojte se investovat do kvalitního fotografa! Možná, že teď vám fotky nepřijdou tak důležité a raději ušetříte dva tři tisíce, ale zamyslete se, jak se budete cítit za deset let, až se budete muset koukat na rozmazané, tmavé fotky, kde vám to nesluší. Teď si možná nějakou dobu budete pamatovat, jak krásný den svatba byla, ale s postupem času vzpomínky vyblednou a zbudou jen nepovedené fotky.

3. Pokud si o to fotograf sám neřekne (což by měl, pokud je profesionál), dejte mu ještě před dnem D seznam toho, jaké skupinové fotografie si přejete. Například: všichni svatebčané, manželé + svědci, manželé + sourozenci, manželé plus nevěstina rodina … Nebudete se pak muset o podobné věci starat během svatby a fotograf bude moct lépe odhadnout, kolik času bude třeba na focení.

4. Nechte si dostatek času na focení společných fotek s manželem/manželkou. Společné fotografie jsou jedny z nejdůležitějších z celého svatebního focení a proto by byla velká škoda je uspěchat. Mě osobně se velice osvědčilo nabízet párům společné focení den po svatbě. Nervozita a únava ze všech náročných příprav již opadla a navíc je na všechno dostatek času, takže se může fotit klidně i několik hodin, dokud neulovíme ten záběr.

 

Focení Honzy a Martiny

Poslední dubnový den jsem fotila nádhernou svatbu Martiny a Honzy v Českých Budějovicích. S Martinou jsem byla již od rána od šesti hodin a bylo úžasné sledovat,jak se mění na krásnou princeznu, a foťákem dokumentovat všechny události, které se toho dne udály.

 

 

 

 

 

 
Přeji vám mnoho štěstí do společného života a děkuji, že jste mě nechali tak důležitý okamžik zachytit na fotografiích!

Scroll to top