Co jsem se naučila v srpnu a taky září – dvojitá dávka moudrosti!

Září bylo velice objevné. Dozvěděla jsem se tak zásadní věci jako:

  • Že po barvení vlasů to v koupelně vždycky vypadá, jako kdyby tam došlo k brutální vraždě a ne pouze k nevinnému zkrášlování.
  • Že když půjdete do optiky s prsty a brýlemi naprosto zapatlanými od vteřinového lepidla, bude to docela ponižující zážitek.
  • Že neexistuje moc lepších způsobů, jak začít den, než s hysterickým bušením na dveře sousedkou, které vytápíme být.
  • Že i od zubařky můžete slyšet něco, co nečekáte: “Dám vám tohle. To je fakt dobrý matroš.”
  • Že trpělivost má své hranice. Průměrný spolujezdec například vydrží nekomentovat to, že jste stále nepředjeli toho cyklistu před vámi, méně než dvacet minut.

 

Srpen byl také velice poučný. Naučila jsem se:

  • Že fučí-li vichr, je vhodné při věšení prádla používat kolíky. Nebudete pak muset oblečení hledat po širém okolí.
  • Že ten pocit, kdy lovíte něco barevného ze schránky a zjistíte, že to nejsou otravné letáky ale pohled, je prostě skvělý!
  • Že sobotní snídaně v posteli jsou jedním z mnoha důvodů, proč se nikdy nesmí zrušit víkendy!
  • Že přísloví: “S chutí do toho a půl je hotovo,” při cvičení rozhodně neplatí. Jinak bych to s úsměvem mohla po třiceti minutách zabalit.
  • Že stejně neadekvátně jako já v pneuservisu se musí cítit snad už jen chlapi na gynekologii.
  • Že jeden den píchnout pneumatiku a druhý nabourat v autobuse vyžaduje zvláštní dávku štěstí.
  • Že kytky můžou zvadnout proto, že je moc zaléváte.
  • Že britští seriálové hrdinové umírají jinak než američtí. Nemají poslední slova, nejde je na poslední chvíli zázračně zachránit a při jejich odchodu na onen svět nehraje patetická hudba.

 

Jiné fotky dětí?

Nedávno jsem fotila naprosto úžasnou rodinu. Maminka byla bývalá modelka a chtěla své děti vyfotit víc módním způsobem, než jak se klasicky fotí. Nejdřív jsme tedy chvilku fotili barevné, veselé fotky, jak je to u dětí zvykem. A když jsem pokryla tenhle základ (který stejně babičky ocení nejvíc), začala jsem se soustředit na budování atmosféry. Malá Sofinka byla skvělá. Vždycky se zeptala, jestli se má usmívat nebo být smutná. A když jsem řekla, ať je smutná, udělala takové psí oči, za které by se nemusela stydět nejedna herečka!

 

Co na fotky říkáte? Líbí se vám tahle změna nebo jste spíš na klasiku, kdy děti mají velké úsměvy a jsou obklopení hračkami? Za mě musím říct, že mám tyhle vážnější moc ráda. V kombinaci s veselými ukazují všechny stránky dítěte.

 

Proč fotit další pasovku?

Jak jistě víte, módní portrét je o tom, že ukazuji klientkám, jak jsou krásné, a že se správným líčením a pózováním každá z nás může vypadat jako celebrita, které na nás koukají z titulních stránek všech časopisů.

 

Nedávno jsem přemýšlela, jak tuhle myšlenku dále rozvinout, a napadlo mě, že by bylo skvělé, kdybych klientkám mohla obstarat krásné oblečení, které normálně nenosí. Při focení by si tak mohly užít nejen rozmazlování od vizážistky, ale i něco dalšího navíc. Poprosila jsem proto návrhářku Míšu Naušovou, aby mi udělala dlouhou, nadýchanou sukni, která půjde dobře kombinovat s ostatními kousky oblečení a bude slušet každému typu postavy. Jak to dopadlo? Podívat se můžete na fotce dole. Kdokoli přijde na focení, bude mu sukně k dispozici.

 

Aby všechny fotky byly jedinečné, bude na vás, jaký vršek si k sukni přinesete. Krajkový korzet nebo jednoduché bílé tílko? Je to na vás!

 

Do budoucna plánuji obstarat víc podobných modelů. Těšte se :)

 

Nečekejte 5 kilogramů!

Nedávno jsem fotila velice elegantní klientku kolem padesátky. Byl to ten typ ženy, u kterého si říkáte, že až budete v jejím věku, chcete vypadat přesně jako ona.

 

Během focení se mi svěřila s tím, že od profesionálního fotografa se nechala fotit naposledy před více jak třiceti lety. A od té doby pokaždé, když se koukne na nějakou svojí fotku z dovolené nebo rodinné oslavy, nejraději by se z ní vystřihla.

 

Přišlo mi to smutné, že někdo tak hezký nemá žádné fotky, kde by se na sobě líbil. Zeptala jsem se jí proč si nikdy nenechala nafotit svoje portréty. Ona odpověděla, že o tom mnohokrát uvažovala, ale vždycky tam bylo nějaké “ALE”. Jednou si říkala, že počká, až zhubne pět kilogramů, až jí dorostou vlasy, bude opálená po dovolené…

 

Třicet let uplynulo a ona nemá žádnou fotku, kde by se sobě líbila a kterou by s radostí dala svým dětem a vnoučatům.

 

A tak si říkám: teď po létě, kdy jsme všechny opálené a odpočaté, není ten pravý čas, kdy hodit za hlavu všechna “ALE” a nechat si nafotit portréty, na kterých se sobě budete líbit celý život?

 

 

Módní portrét s Michaelou

Kdybyste si na focení mohly sbalit jen jediný kousek oblečení, neváhejte a vezměte si malé černé! K nim dokombinujte různé doplňky – můžou to být minimalistické zlaté šperky jako to udělala Michaela, klasické perly nebo cokoli jiného, co bude vystihovat váš vkus.

 

K tomu stačí přibrat černé lodičky na vysokém podpatku (ano, ty nádherné, co jste si ani jednou nevzala, protože mimo koberec se v nich už nenechá chodit) a elegantní šátek.  Jako třešničku na dortu přidejte líčení od profesionální vizážistky a o krásné, nadčasové fotky je postaráno!

 

 

Focení s bílou barvou

Už při focení prvních fotek ze série, na které pracuju, mě velice zaujalo to, jak nelidsky lidé začnou působit, když jim změníte barvu obličeje. Lucka Kalašová, která mi dělala modelku při tomhle focení, mi tady přijde trochu jako upírka nebo nějaký duch.

 

Ukázalo se, že bílou barvu je lehčí smýt ne černou. Ale když máte tak skvělý nápad a na konci focení se rozhodnete použít i pár pruhů černé, docela to smývání a návrat do lidské podoby prodlouží :)

 

 

 

 

 

 

Retuš

Nahrála jsem retušování jedné z fotek, abyste měli představu, jak celý proces vlastně probíhá.

.

..

 

Co na fotky říkáte? Zkusili byste někdy něco takového taky nafotit nebo to není nic pro vás?

 

.

Co si obléct na focení XIII.

V dnešním článku ze seriálu “Co si obléct na focení” jsem si pro vás připravila novinku. Když s klientkami probírám, co by si s sebou měly sbalit, vždycky jim radím, ať se už dopředu pokouší přemýšlet nad tím, jaké kousky oblečení půjdou dobře zkombinovat. Předejdou tím tomu, že by si na focení sice mohly přinést hodně různého oblečení, ale nic by k sobě pořádně neladilo a nakonec jsme neměly v čem fotit.

 

Výhodou toho, že o jednotlivých modelech budete přemýšlet už v předstihu, je i to, že si toho s sebou na focení nebudete muset balit tolik. Některé univerzální kusy oblečení budete moct využít v různých modelech a i přes opakování každá fotka bude vypadat jinak.

 

Pro demonstraci “chytrého balení” jsem vybrala mátově zelené šaty bez rukávů. Zaujala mě na nich hlavně áčková sukně, která sluší v podszatě každému typu postavy, a klasicky jarní barva. Korzetový střih vrchní část hezky zvýrazní pas a dodá postavě ženskou siluetu.

 

Trochu problematické by mohlo být to, že šaty nemají žádná ramínka ani rukávy, což nemusí být moc lichotivé pro ramena Ale není to nic, co by sáčko nebo lehký svetřík nezachránil.

 

Která z variant se vám víc líbí? Sedla by vám spíš rockerka nebo elegantní dáma?

 

 

 

Scroll to top