Tag: líčení

Co si obléct na focení X.

Pojďte si ještě vychutnat barevné letní oblečení, než na nás udeří zimní sezona s temnými barvami, ostrými siluetami a těžkými materiály. Na rozdíl od minulého článku s tipy, co si obléct na focení, ve kterém převládala černá barva, jsem se tentokrát rozhodla pro něco hodně barevného a elegantního.

 

Když se barvy správně nakombinují, na fotkách vypadají naprosto skvěle. Občas stačí přidat jen takovou drobost, jako doplněk ve výrazné barvě a s modelem to udělá hotové zázraky.

 

 

Proč jsem zvolila zrovna tyhle doplňky?

 

#1 – Červené šaty s potiskem

Jak už jsem psala v úvodu, chtěla jsem tentokrát něco hodně barevného a elegantního oproti minulému ležérnímu, téměř monochromatickému outfitu. Tyto šaty mě okamžitě upoutaly nejen velice příjemnými barvami, ale hlavně promyšleným střihem, který musí lichotit snad každé postavě. Rafinovaný vzor mi připomíná okvětní plátky, ale zůstává dostatečně abstraktní, aby nám nechal prostor pro představivost.

 

#2 – Barevné doplňky

Původně jsem chtěla použít pouze doplňky v neutrálních odstínech, ale pak jsem se koukla z okna na ulici zalitou sluncem a hned bylo jasné, že tady prostě nesmí chybět barvy! Boty i kabelku jsem záměrně zvolila v odstínech co nejpodobnějších těm, které jsou na vzoru šatů, abychom z modelu neměli kostým do cirkusu, ale zachovala se určitá harmonie.

 

Dobrým trikem při kombinování barev/vzorů/… je držet se tří, v tomto případě tří různých barev (zlatavě žlutá, temně červená, královská modř). Model tak získá příjemné drama bez toho, aby byl přeplácaný.

 

#3 – Neutrální doplňky

Zbytek doplňků už jsem volila pouze v neutrálních barvách, konkrétně ve smetanově bílém odstínu, který se také objevuje na šatech.

 

Perlový náhrdelník je nehynoucí klasika, která každému modelu okamžítě zvedne eleganci nejméně o dvě úrovně.

 

#4 – Červený lak na nehty

Lak na nehty ve stejně temně rudém odstínu je už jen pomyslnou třešničkou na dortu, ale znáte to: ďábel se skrývá v detailech! Zbytek líčení už bych pojala jen velice minimalisticky. Díky výrazným šatům a doplňkům se toho hodně “děje” už na těle, není třeba konkurovat za každou cenu i obličejem.

 

Jak se vám model líbí? Přijde některá z vás podobně oblečená na focení?

A jaké máte přání na příští model?

Uložit

Módní portrét s Martinou

Moc jsem se těšila, až budu mít hotové fotky Martiny a budu je moct zveřejnit. Martina na nich totiž vypadá naprosto nádherně. Moc se mi líbí, jak na nich působí křehce a její trochu smutná výraz v očích je prostě úžasný!

 

Martina zvládá studovat dvě vysoké a k tomu ještě pracuje! Naprosto obdivuju, jak někteří lidé zvládnou stíhat tolik věcí najednou. Vždycky mě to motivuje k tomu, abych se svůj čas taky snažila využívat co nejlíp.

 

 

Vím, že mi už asi ani nebudete věřit, ale focení bylo úžasné. Martina je neuvěřitelně milá slečna a během celého focení jsem měla pocit, jako bych si jen užívala čas s kamarádkou a ne pracovala.

 

A co na focení říká Martina?

[quote]
Musím přiznat, že na začátku jsem byla hodně nervózní, protože tohle bylo poprvé, co jsem stála před profesionálním objektivem… ale po pár minutách a několika rozpačitých výrazech ze mě všechno spadlo a myslím, že jsme si to báječně užily! Jáji usměvavá nálada a neustálé povzbuzování způsobily, že jsem se chvílemi cítila jako opravdová modelka, a to je pocit, který by alespoň jednou měla zažít každá holka:)
[/quote]

 

Líčení se opět ujala Petra Vomelová a Martinu úplně rozzářila.Věděli jste, že kromě foto líčení vás může nalíčit třeba i na svatbu nebo na ples?

 

 

 

Módní portrét s Monikou

Monika dostala pár dní před focením zánět spojivek, takže to málem vypadalo, že budeme muset focení odložit. Ale nakonec se očka uzdravila rychleji, než Monika čekala (asi se už nemohly focení dočkat :) ), a mohly jsme fotit v původním termínu.

 

Před focením mě varovala, že jí budu muset přesně říkat, co má dělat, jak se tvářit a kam koukat, ale nakonec to nebylo vůbec potřeba. Stačilo pár tipů a Monika sama začala vymýšlet pózy a různě je obměňovat. S každým cvaknutím nějak obměnila postoj, takže jsme skončily s velmi různorodými fotkami a stihly jsme vystřídat hodně druhů oblečení. Přesně tak to mám nejraději, protože je pak z čeho vybírat!

 

Kromě módního portrétu si Monika přála i nějaké svůdnější fotky pro přítele. Na focení si přinesla nádherné krajkové spodní prádlo a nejrůznější košilky. Bylo toho tolik a všechno vypadalo úžasně, že jsem pomalu ani nevěděla, co vybrat dřív :)

 

Vlasy a líčení opět obstarala Romča. Moc se mi líbí, jaké krásné vlny Monice vykouzlila na hlavě!

 

A co na focení říká Monika?

[quote]Skvělá slečna, skvělé fotky, skvělé prostředí při focení ! Moc jsem se toho bála, že mi to nepůjde, že nebudu vědět jak se usmát, postavit. Ale Jaruška tomu všemu tak ulehčila, že to nakonec byla zábava ! Když jsem nevěděla, poradila, utěšila, usmála se na mě. Měla jsem strach z focení už jen kvůli tomu, že je těžké se uvolnit, především před někým cizím, ale s ní to bylo jak kamarádské povyražení s foťákem :) Opravdu mohu jen doporučit. Odcházela jsem z ateliéru s nadšením a to jsem ještě ani nevěděla, jestli se mi budou fotky líbit. A líbí, moc ! Šikulka šikovná je to. Moc děkuju :) Určitě jsem Tě v Plzni nenavštívila naposled.[/quote]

 

Focení dvojic: Míša a Honza

Jedna z věcí, které mám na focení pravděpodobně nejraději, je, když se ke mně mé klientky vracejí pro další focení. Je to skvělý pocit, protože vím, že fotky z minula se jim opravdu líbily a že jim focení bylo příjemné.

 

S Míšou jsem fotila už začátkem roku módní portrét. Byla moc milá a skvěle se s ní spolupracovalo, takže jsem byla nadšená, když si se mnou domluvila focení s přítelem. Za těch několik měsíců od doby, co jsme se neviděly, stihla změnit barvu vlasů, takže jí to slušelo snad ještě víc, než během minulého focení.

 

Romanka, má úžasná vizážistka, Míšu výborně nalíčila (vše jsme se snažily ladit do přírodních odstínů, které skvěle ladily s Míšinou novou barvou) a učesala tak, že vypadala jako modelka s nějakého časopisu!

 

Honza, Míšin přítel, ze začátku vypadal trochu nervózně, protože pořádně netušil, co od focení očekávat. Ale jakmile si stoupl před foťák, vypadalo to, jako by se před ním už narodil. Stačilo jen pár rychlých tipů a sám vycítil, jakou pózu udělat, kam se koukat… Míša už tohle všechno věděla z minula, takže focení šlo jako po másle.

 

Tvoří spolu dokonalý pár. Nevím, jak vám, ale mě přijde, že i z fotek je vidět láska, která mezi nimi panuje.

 

 

 

12/12: Únor

V duchu svých novoročních předsevzetí vám přináším druhý autoportrét tohoto roku.

 

Už jsem to psala v lednovém článku, ale nevyhnu se tomu, abych to nezopakovala i tady: první dva měsíce v roce mi vždycky hrozně rychle utečou. Mám pocit, jako by to byl teprve necelý týden od doby, co jsem fotila lednový autoportrét. A ono najednou pff a březen klepe na dveře.

 

Dlouho jsem nemohla přijít na žádný koncept na autoportrét pro únor. Ani jsem se tím moc netrápila, protože mi to stále připadalo, že uplynulo jen pár dní od doby, co jsem fotila ten lednový.

 

Minulou středu jsem přišla unavená ze školy a z běhání po městě. I přesto, že bych si nejradši lehla do postele a začetla se do nového knižního úlovku, Maggie Cassidy Kerouaca, věděla jsem, že mě čeká tak milion fotek na vyretušování. Posadila jsem se k počítači, ale místo toho, abych se pustila do práce, jsem se trucovitě začala koukat z okna a racionalizovat si, proč bych měla raději odpočívat. Když v tom najednou skrz mraky prosvitlo několik zlatavých paprsků slunce.

 

Pak další a další a celá místnost se zalila takovým světlem, jež se většinou vyskytuje jen v blažených snech nás fotografů :)

 

Okamžitě jsem zapomněla na svou únavu i trucovitost a vyběhla do komory pro stativ. Cestou jsem vymyslela koncept, pak jsem rty v rychlosti obtáhla rudou rtěnkou a začala cvakat jako o život. Nehodlala jsem promarnit ani minutku. Což se ukázalo jako rozumné, protože během deseti minut bylo po světle. Ale i tak jsem měla uloveno přes sto fotek

 

I přesto, že jsem koncept vymyslela za pár minut, během focení se postupně proměňoval ve velice osobní záležitost a musím říct, že perfektně vystihuje některé věci, které se mi v únoru přihodily. A zjistila jsem, že si opravdu začínám užívat, jak technicky “nedokonalé” ty autoportréty jsou. Je to uvolňující a tvoří to příjemný kontrast k focení pro klienty, kde nad každou fotkou trávím několik hodin (což mám taky ráda, ale změna je prostě příjemná záležitost:) ).

 

 

 

Pohled do zákulisí

Občas sem dávám fotky ze zákulisí z focení s klientkami. Dneska pro vás mám malou změnu – pár fotek z toho, jak vznikal únorový autoportrét.

 

Fotit autoportréty je docela dřina, protože nemáte nad foťákem takovou kontrolu, jako když fotíte někoho jiného. Takže se občas stane, že stojíte mimo záběr, máte špatně zaostřeno nebo vám nefunguje dálková spoušť … ani jednoho jsem nebyla ušetřena, jak se můžete přesvědčit v následujících dvou fotkách.

 

 

Během psaní tohohle článku mě napadlo, co bych mohla vyfotit v březnu. Doufám, že to není podvádění, když si březnový koncept vymyslím v únoru, a stále se to bude počítat jako březen :)

 

Doufám, že březen už nebude utíkat v tak zběsilém tempu, jako předcházející měsíce.

 

Módní portrét s Klárou

Klárka je zdravotní sestřička a má ty nejúžasnější řasy, co jsem viděla! :)

Chtěla jednoduché, elegantní fotky podobné těm, jako jsem fotila s Hankou. Nejradši prý nosí bílé a černé oblečení. Nezkoušely jsme proto nic extra barevného, aby se během focení cítila co nejlépe a uvolněně. To je pro mě během focení stejně nejdůležitější.

 

Klárka si na focení přinesla úžasnou bundu (kterou shodou okolností můžete vidět na obou fotkách). Díky zajímavému materiálu a řasení vypadá tak dobře, že jsme fotily víc než půl hodiny jen v ní :)

 

Klára není moc zvyklá se líčit. Proto se s Romčou, mou úžasnou vizážistkou, domluvily na velice jemném přirozeném líčení. Romča trochu zvýraznila oči použitím tmavého stínu. Kvůli tomu, jak má Klára krásné řasy, nebylo třeba ani dělat linku.

 

Focení jsem si moc užila, protože Klárka je velice milá slečna, krásně se s ní povídalo a na fotkách vypadá jako filmová hvězda!

 

 

Když fotíte a čtete si navzájem myšlenky

Moje ségra je má nejloajálnější, nejtrpělivější a nejdlouhodobější modelka. Ochotně mi stála před objektivem už v dobách, kdy jsme teprve zjišťovala, jakou stranou foťáku se vlastně fotí. A vždycky oceňovala, co fotím ( i když kolikrát jí rostly větve z hlavy nebo byla jen rozmazaný flek někde bokem, když zaostřeno bylo omylem na nefotogenický kamen uprostřed fotky).

 

Vzhledem k tomu, že se navzájem známe už tolik let, důvěřujeme si a ve většině věcí máme stejný vkus, často během focení mívám pocit, jako bychom si četly myšlenky. Než stihnu říct, co bych chtěla změnit, Evča to podvědomě vycítí a udělá dřív, než se stihnu nadechnout, abych něco řekla. Když plánujeme focení, stačí jen velice hrubě nastínit koncept, ale i přesto vím, že obě budeme očekávat stejný výsledek.

 

Fotky, které můžete vidět dole, vznikly velice spontánně. Prokrastinovala jsem dělala něco velice důležitého na internetu, když jsem narazila na fotku modelky s krásným účesem. Okamžitě mi to rozvířilo nápady a vnuklo atmosféru, kterou bych na fotkách chtěla mít: něco jemného, intimního, vkusného.
Chvíli jsme s Evčou diskutovaly o konceptu a shodly jsme se na něčem podobném jako (i když během plánování to rozhodně neznělo takhle poeticky): “Je neděle, volný den, žádný stres ani povinnosti. Ona vstane časně, aby si užila ticho, které bývá jen v ranních hodinách a měla chvíli času pro sebe, aby si mohla vychutnat ten prchavý moment, zatoulat se v myšlenkách a pozorovat, jak krásný může být svět okolo.”

 

 

 


Tahle poslední fotka už do konceptu tolik nesedí, ale moc se mi líbí kvůli neobvyklé kompozici. Vyfotila jsem jí jen náhodou, když si Evča upravovala lesk na rty, ale vypadala tak zajímavě, že jsme jí pak ještě přefocovaly, abychom dostaly co nejzajímavější výsledek.

.

8 nejdůležitejších rad, jak se připravit na focení

Stále promýšlím, jak pojmout podrobný článek o oblečení vhodném na focení. Zatím to vypadá, že bude na víc dílů. Než se k tomu ale dopracuji, ráda bych se s vámi podělila o ty nejzákladnější rady, jak přijít správně připravená na focení.

 

Hádám, že většina z toho pro vás bude samozřejmostí, ale jsou to věci, na kterých (aniž bych byla až tak mocdramatická ) stojí a padá, jestli výsledná fotka bude vypadat výborně nebo ne. Pojďte si je se mnou přečíst:

 

  1. Oblečení, ve kterém se chcete fotit, by mělo být vyžehlené. Aby se vám nezmačkalo cestou, přenášejte ho na ramínkách v ochranném pouzdru.
  2. Oblečení zbavte případných chlupů od zvířat a odžmolkujte ho, aby vypadalo jako nové.
  3. Boty – řádně umyté, pokud je třeba, nalakované, s ne příliš sešlapaným podpatkem.
  4. Pokud máte nalepovací nehty, ujistěte se, že vám neodrůstají. Vyvarovala bych se divokých barevných výtvorů, nejlépe vypadá klasická francouzská manikúra – díky její nadčasovosti budou fotky dobře vypadat i za několik let (když už třeba sytě červené konečky nebudou moc frčet). Pokud si nehty jen lakujete, ujistěte se, že se vám neodlupuje lak. Opět jednoduchou klasikou nic nezkazíte.
  5. Čerstvě umyté vlasy zřejmě ani nemusím zmiňovat.
  6. Zkontrolujte, jestli pod oblečením, ve kterém se chcete fotit, nebude vidět podprsenka a jestli nebudou vylézat ramínka.
  7. Pokud máte objednanou vizážistku, přijďte nenalíčená. Ušetříte tak hodně času, který by vizážistka strávila odličováním.
  8. S vysokými podpatky nikdy nic nezkazíte :)

.

Zdroj obrázku: sxc.hu
Follow my blog with Bloglovin

Co si obléct na focení II.

V minulém dílu seriálu s tipy, co si vzít na focení, jsem vám ukázala modro žlutou retro kombinaci šatů a doplňků. Dneska jsem se proto zaměřila na něco více elegantního.

 

Jako základ modelu jsem zvolila výrazné zelené šaty, které jsem doplnila doplňky v neutrálních béžových odstínech. Dle mého bude model vypadat obzvlášť dobře na zrzkách, protože zelená jim bude příjemně kontrastovat s barvou vlasů, a blondýnkách s chladnými tóny pleti.

 

 

Pokud bych si outfit nebrala na focení, rozhodně bych s ním vyrazila na nějaký novoroční ples, kde bych v záplavě tradičních malých černých určitě nezapadla :)

Co na model říkáte? Přijdete takto oblečená některá z vás na focení?

Proč se těším na Vánoce, které budou příští rok?

Se studiem na vysoké škole to máte tak, že oproti středoškolákům máte o měsíc delší letní prázdniny (kdo by si nepřál tři (!) měsíce volna), první dva měsíce semestru téměř nic neděláte, nikdo vás nenutí chodit do školy (Takže pokud jste jako já, vaše prezenční studium připomíná spíš dálkovou formu. Pokud se ve škole ukážete dvakrát týdně na hodnu a půl, pokládáte to za vyčerpávající :) ),…

 

…ale …

 

jakmile se začnou psát zápočty a pak se to ještě přehoupne do zkouškového období, je po legraci. Najednou se projeví, jak málo jste v předchozích měsících škole věnovali, a začnete propadat depresím z toho, kolik se musíte zvládnout naučit za tak málo času (já mám teď například čtrnáct dní na čtyři zápočty a dvě semestrální práce – ideálně bych na to potřebovala alespoň pět neděl, popř. vymyslet způsob, jak nemuset chodit spát).

 

Zimní zkouškové je obzvlášť protivné. Od čtyř hodin je tma, což je dost demoralizující. Navíc se město kolem vás halí do vánočního kabátu. Vždycky si představuji, že Vánoce a doba před nimi, by opravdu měly být svátky klidu. Ale místo toho jsou to pro mě svátky stresu, probdělých nocí a neodbytných bolestí hlavy.

 

Naštěstí tenhle rok je poslední, co se mě celý ten koloběh zápočtů a zkoušek týká. Proto se těším víc na Vánoce, které budou příští rok, než na tyhle. A to hlavně protože:

  • se nebudu muset stresovat kvůli škole (evidentně),
  • budu se moct v klidu projít po městě a prohlídnout si vánoční výzdobu v ulicích a výlohách,
  • konečně stihnu upéct nějaké vánoční cukroví (někdy vám budu vyprávět, jak probíhaly mé plány na pečení doposud),
  • nebudu dárky kupovat na poslední chvíli někdy 23. prosince odpoledne.

 

Abych se nějak odměnila za své učící utrpení, byla jsem nedávno nakupovat nějaké “rozmazlovací věci”. Na facebooku jsem zmínila, že si jdu pořídit červenou rtěnku, kterou se pravděpodobně nikdy neodvážím nosit na veřejnosti. Abych se dneska nemusela učit hned od rána, rozhodla jsem se ji vyfotit :) Je to krásný odstín a skvěle drží, i když mám pocit, že trochu vysušuje rty. Pokud bude zase někdy trochu času (= nebude se mi chtít do učení), pokusím se s ní stvořit nějaký autoportrét.

 

Ještě jsem na zimu musela pořídit nový makeup, protože jsem ještě bledší, než obvykle. Koupila jsem si ten úplně nejsvětlejší odstín, ale stejně mám pocit, že je ještě o chlup tmavší, než bych ideálně potřebovala. Budu snad muset začít kupovat bílá divadelní líčidla :)

 

 

 

Scroll to top