Soutěž o podzimní focení

Co vyhraju?
Fotky ode mě :) Konkrétně půjde o Modní portrét a fotky budou tři.

Jak se zúčastním?
Přidejte si do oblíbených stránku Pelleron Art a pošlete svojí fotografii na mail hrncarkova@gmail.com .
Do předmětu napište: “Podzimní focení”. Fotku přidám na  facebook stránku do stejnojmenné galerie.

Jak vyhraju?
Vyhraje ten účastník, který bude mít nejvíc “like” na své fotce. Do kdy soutěž probíhá?
Hlasovat a posílat fotky můžete do 6. listopadu 2011.
Kdy a kde proběhne focení?
Termín záleží na domluvě tak, abych mohla já i výherce. Bude se fotit v Plzni, podle počasí buď venku nebo v ateliéru.

Máte nějaké další dotazy? Ptejte se!

 


 

 

Jako modelka prostě válím

Pamatujete si, když jsem psala, že jako modelka jsem trochu (=hodně) statická (=jako dřevo)? Jak jsem zjistila, nemusí to být velká překážka, pokud chcete udělat díru do světa. Abych vás trochu uvedla do obrazu, má maličkost se objevila na titulní straně britského románu!

 

Jeden by sice mohl namítnout, že je to zásluhou fotografky, protože fotila při úžasném světle a povedlo se jí zachytit velice příjemnou, nostalgickou atmosféru. Já si ale myslím, že je to způsobeno:

  • mým úžasným výrazem ve tváři,
  • vhodnou volbou outfitu
  • a hlavně mým ladným držením těla.

No podívejte se sami :)

 

 

Fotku fotila moje velice talentovaná sestra, která umí snad všechny kreativní činnosti, které jednou vyzkouší. Fotí, maluje, šije, dělá bižuterií, vyrábí věci z kůže … a možná ještě něco dalšího, na co jsem teď zapomněla :)

 

Tady je originální fotka. Má pro mě dost nostalgický význam, protože byla pořízena poslední den předtím, než jsem odjela na vysokou školu. Chápu ji, jako takové rozloučené se středoškolským životem, což mimo jiné bohužel taky znamenalo, že se s Evčou nevídám tak často, jak bych si přála.

 

Na originálu lépe vyniknou mé úžasné pózovací schopnosti :)

 

 

Člověk by nevěřil, kolik času uběhlo a kolik věcí se změnilo za těch pár let.


 


4 tipy, jak dobře pózovat

Ráda bych tady na blogu uveřejňovala články, které pomohou modelkám, nemodelkám, nevěstám, maminkám a všem, kdo chtějí fotky od profesionálního fotografa, o tom, jak se připravit na focení, co během něj dělat (a nedělat), co očekávat od fotografů apod.

 

První téma, které mě napadlo, je pózování, protože kolem něj se setkávám s nejvíce obavami ze strany klientů. Budu ale  moc ráda, když mi dole v komentářích necháte tipy na další články!

 

A zde jsou již slíbené tipy:

 

1. Nestyďte se

Pravděpodobně ta nejdůležitější rada. Jakmile odhodíte stud stranou, jde už všechno samo a zbylé rady v podstatě ani nejsou potřeba:)

2. Nemyslete na svoje nedostatky

Každá má určitou část těla, kterou na sobě nemá ráda, ať už to je křivý nos, velké boky, ošklivé vlasy… Jen tak mimochodem – většina těchto “problémů” je čistě subjektivních a okolí si jich nevšímá, ale zpět k pózování. Snažte se během focení cítit se krásná. Promítne se to ve vašem držení těla, sebedůvěře i výrazu. Pokud je fotograf šikovný, zachytí to do fotek, a vy jen budete žasnout.

3. Nacvičte si to

Pokud budete stát před foťákem poprvé, není od věci si některé pózy nacvičit před zrcadlem ještě, než dojde na samotné focení. Já například slečnám, které ještě nejsou ostřílené profesionálky, posílám dopředu pózy, které mohou vyzkoušet, aby věděly, jak propínat ramena, zaklánět hlavu atd. Samy si také mohou vybrat, jaké jim vyhovují a které jim naopak nesedí.

4. Ptejte se

Velká část focení je o komunikaci. Proto se fotografa nebojte zeptat, jestli to, co děláte, vypadá dobře. Mně se osvědčilo, když slečnám čas od času ukážu fotky na displeji, aby viděly, co fotím a jak vypadají.

 

 

Jak vidíte, velká část úspěšného pózování není v tom, jestli vypadáte jako modelka nebo ne. Jde o to, v jaké psychické pohodě na focení přijdete a jak si ho budete užívat. Zahoďte za hlavu myšlenky typu: “Mně to stejně nikdy nebude slušet.” a “Nejsem fotogenická.” Podle mě to, jestli je někdo fotogenický nebo ne, je z větší části na fotografovi.

 

Nemějte strach, že vám to na fotkách nebude slušet. Proto se fotek pořizuje vždycky víc, aby bylo z čeho vybírat. I profesionální modelky mají fotky, na kterých nevypadají tak dobře (potvrzeno z vlastní zkušenosti :) ).

 

 

 

Módní portrét s Nikolou

S Nikol jsem fotila v nádherné lokalitě – Plzenští jistě znají jižní nádraží neboli jižňák. Mám ho ráda, protože má úžasnou fotogenickou atmosféru. I přesto, že tam normálně jezdí vlaky, vypadá trochu opuštěně a zanedbale, což vypadá výborně v kontrastu s krásnými slečnami, které jsem tam fotila.

 

Nikola fotila úplně poprvé ve svém životě s profesionálním fotografem. Aby nemusela být tolik nervózní a mohla se na focení co nejlépe připravit, poslala jsem jí několik dní dopředu pár fotek s ukázkovými pózami. Mohla si je nacvičit před zrcadlem a díky tomu viděla, co vypadá nejlíp – jak má propínat ramena, zvednout hlavu apod. I když byla ze začátku trochu nervózní, během chvilky si na všechno zvykla a pózovala jako profesionálka.

 

Přiznejme si, že letošní léto nebylo zrovna nejpovedenější – většinu času buď pršelo nebo bylo chladno. Ovšem když jsme s Nikolou fotily, počasí se zase jednou rozhodlo mě trochu poškádlit a padl 120 let starý teplotní rekord. Při 30°C má většina lidí chuť jít se spíš vykoupat než mi trpělivě pózovat před foťákem. Nikola to ale zvládla na jedničku!

 

 

 

 

 

 

Mám takovou malou tradici. Po každém focení si jdu sama sednout do nějaké útulné kavárny poblíž místa focení a chvíli si vychutnávám pocit, že jsem zrovna dělala něco, co naprosto miluji.

 

Vzhledem k tomu, jaké bylo vedro během focení s Nikolou, jsem tentokrát upustila od tradiční kávy a dala si ovocný koktejl z jahodové a pomerančové šťávy.

A co bych to byla za fotgrafku, kdybych si to všechno nevyfotila? :)

 

Kofeinová závislost snadno a rychle

Jste zvědaví, jak na to? Stačí vám jen tři ingredience:

  • dobrá kavárna,
  • balení čtyř Coca Col za velice výhodnou cenu,
  • kávy a Coca Coly chtivá sestra, která k vám přijede na víkend.

 

Kromě pečlivého, systematického pěstování závislosti jsem ještě stihla vyhrát ve Smallworldu (Konečně! Sice nad někým, kdo to hrál poprvé v životě, ale … konečně!), dokoukat posledních několik dílů našeho oblíbeného seriálu a doplnit šatník o pár nových zbytečností.

 

Sečteno a podtrženo – úspěšný víkend!

Už se těším na další!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Focení s Janou v plzeňském dinoparku

Jana mě kontaktovala, protože jí zaujaly fotomontáže, které dělám z fotek. Poslala mi několik obrázků, které se jí líbily, já jsem vymyslela koncept, domluvily jsme datum a hurá na focení.

 

Původně jsme měly naplánováno, že budeme fotit v jedné menší uličce na náměstí, v tajemném stylu, v černém oblečení a s mlhou. Když mi ale Jana několik hodin před focením zavolala a ptala se, jak se dostane do ZOO, okamžitě mi bylo jasné, že takovou příležitost musím využít a pořídit nějaké fotky v Dinoparku. Janě se nápad také líbil, takže jsem se všechno narychlo sbalila a vyrazila.

 


 

Na to, že jsme fotily v půlce dubna, bylo nádherné počasí. Sluníčko svítilo a jeho paprsky už začínaly příjemně hřát. Nevím, jak vy, ale já naprosto miluji první teplé jarní dny, kdy je člověk ještě celý promrzlý po zimě, ale slunce už ho příjemně hřeje do tváře a dává příslib toho, jak krásně bude v létě.

 

 

Vzájemné hledání na parkovišti u ZOO byl docela oříšek, protože navigovat mě podle typu auta a myslet si, že jsem schopná je rozeznávat jinak, než podle barev, je trochu naivní :)

Jana přijela na focení s přítelem a oba byli naprosto úžasní. Kromě toho, že se mi s nimi skvěle spolupracovalo, jsme si i výborně popovídali a prošli si ZOO. Nakonec mi to přišlo víc jako výlet do ZOO s kamarády, než jako focení :) Škoda, že zrovna rekonstruovali asijskou část, protože jsem chtěla fotit v japonské zahradě, která se zrovna tam nachází.

 

 

Jana úžasně pózovala. Občas jsem měla pocit, jako by mi četla myšlenky, protože jsem se chystala říct nějakou instrukci a ona to udělala, aniž bych stihla vydat hlásku. Prostě profesionálka. Vašek (Jany přítel) Janu doprovází na většině focení, takže z něj byl velice šikovný držák odrazné desky.

 

 

 

Pohled do zákulisí

Vím, jak máte rádi fotky ze zákulisí focení. Takže tady se můžete podívat na pár z nich. Některé jsem fotila já, některé Janin přítel Vašek.


Módní portrét s Hankou

S Hankou jsme se na focení domlouvaly hrozně dlouho, něco přes čtyři měsíce. Když už jsme konečně vybraly volné datum, počasí se nám vše rozhodlo bojkotovat nebo se Hančino zdraví připojilo k zákeřné protifotografické stávce. Nepokoje se nám podařilo uklidnit až začátkem května. upřímně musím říct, že jsem ráda, že jsme si počkaly, protože v den focení bylo krásně teplo a světlo bylo takové, že by mi ho mohl každý fotograf závidět :)

 

 

 

Fotily jsme na stejném místě, jako jsem už fotila s jednou slečnou v zimě. Když odtál sníh a stromy obrostly lístky a pučícími poupaty, ani jsem nevěřila, že je to opravdu ta stejná pláň jako ta pustá a nevlídná prosincová.

(Pamatujete si tuhle fotku?)

 

 

Před focením jsem stála před nelehkým úkolem. Jak přimět balonky létat bez toho, abych musela používat hélium? Bez jakýchkoli příkras musím přiznat, že v nalezení vhodného způsobu jsem kriticky selhala. Neosvědčily se ani tyčky ani drátky a chudák Hanka pak musela balonky vždy nadhazovat, abychom vytvořily iluzi vznášení se :)

 

Často během focení používám odraznou desku. Mám ráda, jaké světlo dělá. Má to ale jednu nevýhodu – vzhledem k tomu, že je to vlastně jen stříbrná deska bez jakéhokoli stojanu, musí se držet. Abych ji zvládla obsluhovat, potřebovala bych ideálně ještě jednu ruku navíc. Než se ale spoléhat na podivné genetické mutace, raději si s sebou občas beru na focení asistenta. Na focení s Hankou jsem si přivedla svého přítele Jardu. Ten svícení do očí odraženým světlem shledal jako velice příjemnou kratochvíli a svítil, co to šlo. Hanka pak mohla za odměnu po focení svítit do očí Jardovi. Jeden by nevěřil, jaké přitom lze cítit zadostiučinění :)

 

 

 

 

 

Focení s módní návrhářkou Míšou Naušovou

Před několika dni jsem fotila šaty z kolekce oblečení módní návrhářky Míši Naušové. Celkem se fotilo pět různých šatů a vše se muselo stihnout za pouhé dvě hodiny! Fotila jsme dvě modelky – Lenku Vyskočilovou (se kterou už mám domluvené další focení) a Lucií Karlovou.

Fotily jsme dopoledne u Boleveckého rybníka, krásně svítilo slunce a nechodili kolem skoro žádní lidé. Úplně to vybízelo k tomu, rozprostřít si na trávě deku a udělat piknik.

 


 

 

 

 

 

 

 

Jako obvykle, když musí více lidí najít volný den, bylo domlouvání vhodného termínu na focení docela náročné. Ale naštěstí po náročné facebookovské konverzaci jsme našly dobu, která vyhovovala všem.

 

Celou dobu jsem se pak modlila, aby nezačalo pršet, protože tři předchozí dny se vůbec neukázalo sluníčko.

 

Pohled do zákulisí

 

 

Roztomilá několika měsíční dcerka modelky Lenky.

 

Míša (módní návrhářka) si užívá krásné, slunečné ráno.

 

 

Poslední úpravy šatů před focením.

 

 

Jedna kolemjdoucí paní nám na focení půjčila svého obrovského psa.

 

 

Scroll to top