Před Vánoci jsem se skvělým týmem složeným z milých, talentovaných, kreativních lidí nafotila módní editoriál. Je maličko temnější než má normální práce, ale o to víc jsem si celý proces užívala. Podívejte se na následující video, abyste viděli, jak celé focení probíhalo:
Vymýšlíte ještě vánoční dárky? Co takhle někomu nadělit jedinečný zážitek ve formě focení módního portrétu?
Dárkový poukaz na focení dostanete vytisklý a zabalený, aby ho jen stačilo předat tomu, komu chcete udělat radost.
Napište mi zprávu nebo zavolejte a domluvíme všechny podrobnosti. Aby se vše stíhalo ještě před Vánoci, je možný osobní odběr v Praze!
Často tu píšu, jak probíhá focení módního portrétu, a ukazuji fotky ze zákulisí. Uvědomila jsem si ale, že jsem nikdy neukázala celý proces na videu.
Když jsem fotila Vendy, rozhodla jsem se to napravit. Spolu s asistencí mé skvělé vizážistky Martiny Kottové jsme pro vás celé focení zdokumentovaly. Podívejte se na následujícím videu, jak to všechno probíhá.
Zajímá vás, jak vypadala Vendy pasovka a jakou jsme udělaly proměnu? Podívejte se v galerii proměn.
A samozřejmě nesmí chybět hotové fotky.
Jak vidíte, nejprve jsme začaly s jemným, přirozeným líčením. K tomu jsem vybrala převážně světlé modely. Moc mě zaujala bílá košile, kterou si Vendy přinesla, protože vím, že díky podobně nadčasovým kousků fotky budou vypadat moderně i třeba za deset let.
Abychom měly z focení víc různých variant, Martina Vendy na druhou půlku focení zvýraznila líčení. Já jsem mezitím natáhla černé pozadí a pro Vendy jsem vybrala malé černé s krásným krajkovým vrškem. Myslím si, že krajka je pro focení jeden z nejzajímavějších materiálů, a vždy, když si z něj klientka něco přinese, jsem nadšená.
Chtěly byste si také vyzkoušet, jaké to je nechat o sebe pečovat od týmu zkušených profesionálů, a místo další pasovky nafotit fotografie, na nichž budete vypadat jako celebrita z módního časopisu? Objednejte se na focení módního portrétu!
Jak byste si představovali focení svých snů? V nádherných večerních šatech? V Paříži? Nebo třeba na nádherném secesním zámku, jako si to přála Diana? Možnosti jsou téměř neomezené. Napište mi do komentářů, co by bylo vaším splněným snem.
Marcela chtěla nafotit přirozené, uvolněné portréty pro prezentaci v práci. Pracuje jako masérka, takže jsme se vyhnuly formálnějšímu oblečení jako jsou košile nebo saka. Místo toho jsme zvolily různá tílka a barevné šaty. Po nafocení fotek do práce jsme se přesunuly i k elegantnějším portrétům a pózám. Marcela byla uvolněná a přirozená, jako by se před fotoaparátem narodila!
Marcela chtěla na fotkách vypadat co nejvíc přirozeně. Z toho důvodu ji Martina (vizážistka) nalíčila jen velmi jemně. Sjednotila barvu pleti a lehce zvýraznila oči.
Focení bylo tak žasné, že už teď se nemůžu dočkat, až ho zase někdy zopakujeme!
Ještě předtím, než jsem začala fotit, jsem se věnovala tvorbě fotomontáží. Vzpomínám, jak jsem vždycky zápolila se správnou perspektivou a světlem, jak mi neseděly úhly a barvy. Před pár týdny jsem se k zápolení vrátila a vytvořila novou fotomontáž. Bylo to stále stejně těžké jako dřív, ale z celého procesu tvorby mám radost a přemýšlím, že se k němu budu vracet častěji.
Podívejte se na video, na němž je znázorněný celý proces toho, jak tato fotomontáž vznikala.
Pokud byste se o vytváření fotomontáží chtěli dozvědět víc, podívejte se na kurz Jak vzniká fotomontáž v Photoshopu, který jsem pro vás nedávno nahrála.
Co na tuto fotomontáž říkáte? Zajímaly by vás i další?
Mám to štěstí, že s Dominikou jsem fotila již potřetí. Na fotkách jsme spolu už zvěčnily jednu ze zahrad na Petříně, Vršovický zámeček a na konci srpna jsme se vydaly do botanické zahrady v Malešicích.
Dominika si na focení vždycky přinese nádherné šaty. V kombinaci s tím, jak jí to sluší, a krásnou přírodou, jsou to jedny z mých nejoblíbenějších focení.
Tentokrát nám moc nepřálo počasí. Už od časného rána jsem na radaru sledovala, jakým směrem a jak rychle se pohybují dešťové mraky nad Prahou. Ze začátku focení ještě sem tam vysvitlo slunce, ale posledních patnáct minut už jsme fotily za lehkého deště a na závěr se rozpršelo natolik, že ani nás altán, který je vidět na třetí fotce, nemohl uchránit.
I tak jsem si ale focení moc užila a jsem zvědavá, co vymyslíme příště!
Když jsem před deseti lety začínala fotit, pracovala jsem na projektu, kterým jsem se snažila dokumentovat obyčejné městské parky, tak aby měly tajemnou atmosféru.
Nedávno jsem si na tento projekt vzpomněla a řekla si, že bych mohla vyzkoušet něco podobného, ale s videem. Vypravila jsem se na Roztyly, které osobně nepovažuji za příliš fotogenické místo, a snažila jsem se kolem zastávky metra zachytit co nejhezčí věci. Výsledkem je následující video.
Už jsem to tu párkrát zmiňovala, ale musím to zopakovat i v tomto článku: V jednoduchosti je krása. A o to spíš to platí, když jde o focení s malým miminkem.
Jsem zastáncem toho, aby podobná focení byla co nejvíc přirozená. Je podle mně důležitější soustředit se na zachycení skutečných, přirozených okamžiků, které ukazují lásku, křehkost a intimitu mezi jednotlivými členy rodiny, než vymýšlet komplikované oblečení a nepřirozené pózy na focení.
Kolo je úžasná věc. Můžete na něm podnikat romantické výlety podél Vltavy, naložit na něj nákup, který byste normálně neunesli, užívat si, že se nemusíte mačkat v přeplněných tramvajích. Nebo ho můžete dát do cizího obýváku a fotit u něj modelku.
Možnosti jsou zkrátka neomezené.
Nádhernou modelkou, kterou na fotkách vidíte, je Klára Hrubá. O její skvělé líčení a účes se postarala Silvia Sedláková. Za zapůjčení prostor děkuji Lucii Enenklové a za zprostředkování kolegyni fotografce Lence Malárové. Styling, pózování kola a focení připadá na mou hlavu.
Všem zúčastněným moc děkuji za skvěle strávený den a těším se, až ho někdy zopakujeme!
Focení se Štěpánkou bylo úžasné. Chvílemi jsme místo focení jen posedávaly na gauči a smály se, když nám vyprávěla historky, které zažila.
Nejprve jsme fotily více formální fotky, které by Štěpánka mohla použít v práci. Na druhou půlku focení vizážistka Martina vykouzlila nádherné vlny, já jsem přidala větrák a pustily jsme se i do ležérnějších póz. Všimněte si, jaký šmrnc může mít klasické oblečení, jako je černé sako nebo bílá halenka, když se k němu nakombinují zajímavé doplňky.
Pohled do zákulisí
Jak jsem již psala, velkou část focení jsme strávily smáním se.
Podívejte se na krátké video, jak vypadají jednotlivé fotky ve vytisknuté podobě.
A takhle už vypadalo finální balení fotografií. (Zklamu vás, ale kávu v balíčku neposílám.)
Focení pro většinu lidí není dvakrát příjemná záležitost. Přesně znám všechny pochybnosti, které vyskáčou v hlavě, když se na mě obrátí někdo, kdo mě chce vyfotit. Nebudu vypadat tlustá? Sedí mi to oblečení? Doufám, že nemám moc rozcuchané vlasy. Snad nebude vidět ta vráska na čele…
Ale na druhou stranu vím, že když je na focení čas a po ruce jsou profesionálové, kteří ví, co dělají, může to být docela sranda. A výsledné fotky jsou památkou na celý život. Nejen pro vás, ale i pro vaše blízké. Pojďme se podívat na několik jednoduchých tipů, jak se zbavit zbytečného stresu před focením.
Zapomeňte na fotogeničnost. Většina klientek, které ke mně přijdou na focení módního portrétu, se obává, že není fotogenická. Ale co to vlastně fotogeničnost znamená? To, že si umíte stoupnout tak, aby to bylo lichotivé pro váš typ postavy, a dobře se k tomu zatváříte. Ale přesně vám říct, co dělat, aby vám to slušelo, je práce fotografa, ke kterému na focení jdete. Ne vaše.
Pochybnosti hoďte za hlavu. Neobávejte se toho, jestli na focení náhodou nejste moc tlustá/stará/vysoká/… . Profesionál nehodnotí vaše případné nedostatky, ale naopak ve vás vidí to krásné. A udělá všechno pro to, aby to zachytil na fotkách.
Vždycky se nafotí víc fotek. Takže nevadí, když na některých z nich mrknete nebo se špatně zatváříte. Takové fotky nikdo nikdy neuvidí (pravděpodobně ani vy sama, protože je fotograf promaže, než vám fotky bude ukazovat).
Se zákonem schválnosti si poradí Photoshop. Známe to všechny – potřebujeme vypadat co nejlépe, ale jako naschvál vyskočí opar nebo se udělá pupínek uprostřed čela. Na focení to naštěstí vůbec nevadí. Většinu problémů může zakrýt vizážistka dobrým líčením. A kdyby na něco byly její mocné štětce krátké, poradí si s tím Photoshop.
Čím méně to budete řešit, tím lépe fotky budou vypadat. Nemám tím na mysli podcenit přípravu a nepřinést si třeba žádné oblečení, ale uvědomte si, že pořád je to jenom focení. Nejde o život, tak proč si to neužít.
Jaký máte vztah k focení vy? Vyhýbáte se fotoaparátu jako čert kříži nebo se naopak těšíte na to, až zdokumentujete to, jak krásně vypadáte?
Focení s Anetou jsem si moc užila hned ze dvou důvodů. Za prvé byla úžasně milá, příjemně jsme si popovídaly a navíc skvěle, procítěně pózovala.
Druhým důvodem pak bylo to, že jsme fotily přesně v takovém stylu, jaký mám ráda. Schválně jsme nepoužily skoro žádné líčení, aby fotky vypadaly přirozeně. Oblečení bylo co nejjednodušší, aby neodvádělo pozornost od Anety, a bylo nadčasové, takže fotky budou vypadat aktuálně i za několik let.
Motivu přirozenosti jsem se držela i během retušování, kdy jsem fotky jen lehce natónovala do modra a nechala je bez nějakých větších změn.
Co na ně říkáte? Máte také tak rádi přirozenost nebo naopak upřednostňujete víc upravený vzhled?
A protože obrázek řekně víc než tisíc slov a video víc než tisíc obrázků, podívejte se na krátký záznam z toho, jak jsme fotily.
Když ke mně na focení přijde někdo tak milý jako Petr s rodinou, vůbec nemám pocit, jako bych pracovala. Když se podívám na hodinky, zjistím, že už fotím o hodinu déle než normálně, a přitom bych řekla, že neuběhlo ani třicet minut.
Jsem moc ráda, že jsem pro Petrovu rodinu mohla vytvořit památku na celý život. Všechny fotky si Petr nechal vyvovat a zarámovat a teď zdobí jejich byt, což mi dělá radost dvojnásob.
Období dovolených v exotických krajích pomalu vrcholí. Je čas povalování se na pláži, usrkávání drinků a čtení knih, ke kterým jsme se přes rok nedostali. A hlavně chytání bronzu, který s trochou štěstí vydrží až do půlky podzimu. Tedy pokud nejste jako já a nestřihnete si místo toho alergii na sluníčko, takže celou dovolenou strávíte zalezlí ve stínu, nehledě na tropické teploty zahalení od hlavy až k patě a místo pozorování vysportovaných mladíků se zvládnete soustředit jen na to, abyste neškrábali otravné pupínky, které vám naskákali na kůži.
Ale samozřejmě i takováhle patálie má svoje výhody. Zde je šest nejvýznamnějších:
Neopálíte se, takže vám po návratu domů nikdo nebude závidět.
Je to záminka ke konverzaci, protože na pláži vás budou s podivem zastavovat snědí muži a ptát se, jakto že jste tak bledá.
Budete schopni podávat přesné informace o tom, jaký je kde v danou hodinu stín.
Důvěrně se seznámíte s místním lékárníkem.
Pochopíte, že vzhled není všechno. Nebo se tím alespoň utěšujete, když víc než lidskou bytost připomínate dalmatina.
Zjistíte, že i ve vedrech je možné přežít v dlouhých kalhotách a košilích. Takže aspoň nějak budete připomínat domorodce.