Vítr foukal tak, že jsme se sotva slyšeli. Litovala jsem, že jsem neměla rukavice, protože jsem necítila prsty. Mezi zuby mi křupal písek a podobné skřípání se ozývalo i z objektivu. Ale nemohla jsem si pomoct. Musela jsem fotit dál. Stačilo ujít pár kroků nebo se natočit jiným směrem a otevíraly se nové a nové scenérie, které by byl hřích nepřivézt si s sebou. Kdo by tušil, že jedna špatná odbočka z hlavní silnice nás zavede k takové nádheře.
Irsko, 2015.
Ač fotím ve velkém ateliéru, kde je spousta blesků s nejrůznějšími modifikátory, stejně nejčastěji skončím u bílé zdi poblíž okna a snažím se co nejlépe využít paprsků denního světla, které pronikají dovnitř. Takové portréty jsou moje nejoblíbenšjí a mám pocit, že při jejich focení se nejlépe dokážu napojit na klienta a vyjádřit jeho pravé já.
Pokud byste rádi začali fotit portréty, ale nechcete hned investovat do drahého ateliérového vybavení, zkuste to také tak. Nepotřebujete nic víc než okno a bílou zeď poblíž. Raději investujte čas do toho, že nastudujete, jak co nejlépe dostupné světlo využít, jak pózovat focené osoby a jak s nimi jednat, aby se před vámi dokázaly co nejvíce uvolnit. Pokud byste se toho o “minimalistickém” focení chtěli dozvědět víc, napište. Přemýšlím, že bych na toto téma připravila kurz.
Když se naučíte, jak z minima věcí vytěžit maximum, nebudete se stačit divit, jak úžasné výsledky získáte. Což ostatně platí pro všechno v životě, ne jen focení.
Vizážistka Lucka stihla nafotit pár fotek focení. Podívejte se, jak portéty nahoře vznikaly. Petra nestála přímo před oknem, kterým tou dobou svítilo až moc ostré světlo. Postavila jsem ji kousek za roh a druhou část obličeje, která byla ve stínu, prosvětlovala pomocí odrazné desky, která odrážela světlo od okna.
Líčení a boží vlny vykouzlila Lucie Uxová. Moc děkuji!
Petra (klientka) natáčí úžasná videa. Když budete mít chvilku, koukněte na její stránky!
Je to už víc jak rok od doby, kdy jsem vytvořila poslední fotomontáž. Není to tak, že bych nic dělat nechtěla, ale cítila jsem, že nemám co říct, nebo lépe – co ukázat. Věděla jsem, že mi v hlavě poletují různé obrazy, ale vždycky, když jsem se na ně začala víc soustředit a pokusila se je přenést na plátno, zmizely. Stejně jako když se v rybníku snažíte do ruky chytit malé rybky. Vidíte, jak kolem vás plavou, ale jen po nich natáhnete ruku, rozutečnou se pryč. Čím víc jsem se snažila, tím těžší bylo něco vymyslet.
Pár týdnů zpátky se to naštěstí změnilo. Jako bych se napojila zpátky na zdroj své inspirace, otevřela skleněné dveře, které tak dlouho stály mezi mnou a tvořením. Najednou to bylo všechno zpátky – všechny sny, které jsem zapomínala hned po probuzení, obrazy měst v oblacích, hvězdy formující ty nejbizarnější objekty, barvy, tvary.
Tato fotomontáž je inspirována jedním z mých vracejících se snů o místě nad mraky, kde je možné všechno, co si člověk dokáže představit.
Podívejte se, jak jsem fotomonáž vytvořila. Hezky vrstvu po vrstvě.
Častou obavou klientek při hledání fotografa je to, že nebudou vědět, co mají při focení dělat. Do jejich kůže se dokážu naprosto dokonale vžít, protože i přesto, že jsem zvyklá při focení dávat podrobné rady ohledně póz a výrazů obličeje, když se role obrátí a já stojím před foťákem a ne za ním, najednou vůbec netuším, co dělat s rukama, jestli narovnat záda, jestli už se neusmívám moc nepřirozeně…
Je jasné, že pokud nejste ostřílená modelka, která strávila hodiny nacvičováním nejrůznějších postojů a výrazů, pózování bude náročné. Jestli si chcete focení opravdu užít a ne se jím zbytečně stresovat a chcete fotky, na kterých bude zachycena ta nejkrásnější verze vás samých, fotografa, ke kterému půjdete fotit, si dobře vyberte. Prohlédněte si jeho galerii a pečlivě prohlížejte, jak fotografované osoby vypadají. Co z nich vyzařuje? Působí nenuceně? Mají jiskru v očích? Jsou foceni takovým způsobem, jak byste si přála být zvěčněná i vy?
Pokud i přes pečlivý výzkum narazíte na fotografa, který vám s pózováním pomáhat nebude, mějte v hlavě několik následujících rad. Určitě vám hodně pomůžou a na fotkách budete vypadat uvolněně jako by to byla činnost, které se věnujete pravidelně.
Zní to jednoduše? Ano, ale výsledné fotky budou k nepoznání lepší! Všechny tři tipy slouží k tomu, abyste se zrelaxovala a uvolnila. Jako bonusový tip bych ještě přidala, že je dobré myslet na focení jako na něco příjemného, co si jdete k fotografovi užít. A pokud se pár fotek nepovede, stejně je nikdy nikdo neuvidí!
Zajímá vás více tipů, jak vypadat skvěle na fotkách? Stáhněte si zdarma brožuru “5 tipů, jak vypadat skvěle na fotkách” a přečtěte si další články s radami!
Jako malá jsem si představovala, jaké to musí být bydlet v oblacích. Máchnout párkrát rukama a vyletět do světa, kde je všechno tak měkké jako čerstvě natočená cukrová vata nebo pěna při dlouhé, horké koupeli. Kde můžete přeskakovat z jednoho mraku na druhý nebo jimi pomalu propadávat dolů a vychutnávat si, jak vám vítr poskakuje ve vlasech a vytváří ruměnce na tvářích. A kde se můžete kdykoli zastavit a začít z mraků vytvářet ty nejbizarnější obrazce, které budou lidé na zemi sledovat a vymýšlet, co jim připomínají.
Když sedíte odpoledne po práci na lavičce v parku, užíváte si první jarní paprsky a koukáte na azurově modrou oblohu, hádáte také, co oblaka vytváří za obrazce?
Alžběta potřebovala nafotit promo fotografie pro svůj začínající eshop se sportovními potřebami. Mám moc ráda ten pocit, kdy můžu stát u zrodu nečeho nového. Vždycky mě to v myšlenkách vrátí pár let zpátky na dobu, kdy jsem začínala s vlastním podnikáním.
Jako by to bylo včera, si pamatuji na ten moment, kdy jsem se někde dočetla, že je dobré mít napsané jasně definované cíle. Seděla jsem u stolu, před sebou jsem měla diář, do kterého jsem si do té doby zapisovala jen to, že na příští týden musím mít hotovou seminárku z účetnictví a měla bych se radši začít učit na strategický management. Otočila jsem na nový list a rozstřesenou rukou nadepsala: “Podnikání”. Po několika nervózních douších kávy jsem jako první bod napsala: “Vydělávat focením dva tisíce měsíčně.” Když jsem tenhle řádek psala, připadala jsem si jako blázen, co sní o něčem, co se plní jen lidem ve filmech a knížkách.
Od toho slunného odpoledne uplynuly už skoro čtyři roky. I teď mě jednou za čas přepadne pocit, že je to všechno moc dobré na to, aby to mohla být pravda. Že se někdy musím probudit. Za tu dobu jsem se naučila hodně věcí. Už bych jako svůj první cíl nepsala částku, kterou chci vydělat. A hlavně bych si vzkázala, že nejdůležitejší je prostě začít. A pak to brát krok za krokem, jak to přijde.
Podle čínského horoskopu jsme v roce Kozy, který je jako stvořený pro začínání nových projektů a uskutečňování svých snů. Něco na tom bude. Většina mých přátel se tenhle rok do něčeho pustila – někteří začali podnikat, jiní připravují přednášky a vzdělávací kurzy o tom, co je naplňuje. Plánujete se taky do něčeho pustit?
A Alžbětě moc držím palce, aby jí vyšlo vše přesně podle jejích přání!
S tím, jak se hlásí nástup jara a rtuť v teploměru se odvážně šplhá pryč od nuly, víc a víc času trávím venku. Toulám se pražskými ulicemi za zvuků ambientní hudby a do hlavy si ukládám útržky města, které mě zaujmou. Nebo je fotím. V mobilu mám desítky fotek nejrůznějších zákoutí a tvarů – stromy obalené břečťanem, skleněné budovy, v nichž se pokrouceně odráží ulice naproti, první nesmělé jarní kvítky, originálně posprejované zdi, barvy rozlité po obloze při západu slunce…
Občas mě některé místo zaujme natolik, že se tam musím vrátit s foťákem a atmosféru zdokumentovat. V tomto případě se jednalo o kancelářské budovy za Arkádami. Kroužila jsem kolem nich již delší dobu, ale teprve minulý pátek jsem si našla čas, abych se tam vypravila. Nevím, jak čisté linie a bílá barva působí na vás. Já vždycky cítím podvědomou potřebu všechnu tu prázdnotu zaplnit barvami a tvary, což mě inspiruje k další tvorbě.
Vstali jsme mnohem později, než bylo v plánu. Na příjezdové cestě hodinu stál náklaďák, který nám bránil v odjezdu z chaty, a cestou jsme dlouho hledali restauraci, kde bychom si mohli dát rychlý oběd. Takže do národního parku, na který jsme měli dle původního programu vyhrazený celý den, jsme dorazili až k večeru. Vůbec nás nechtěli pustit dovnitř a za námi se hnala těžká bouřková mračna. Naštěstí ale umíme být dost přesvědčiví.
Protože jsme přijeli tak pozdě, měli jsme celé místo skoro jen pro sebe. Na ten okamžik, kdy se rozestoupily borovice a nám se otevřel pohled na liduprázdnou pláž, na písek bez otisků bot, na kradmé odlesky slunce na vodní hladině a vzdálený křik racků, jen tak nezapomenu.
Balíte si oblečení na focení svého prvního fototestu a nevíte, co by se vám mohlo hodit a na fotkách vypadalo co nejlépe?
První fotky by měly být hlavně o vás a vaší přirozené kráse. Neměly byste balit takové oblečení a šperky, které vás zastíní. Obecně doporučuji šperky na focení vůbec nebrat.
Při balení nezapomeňte na jednobarevné tílko se širokými ramínky. Vyhněte se špagetovým ramínkům, ty na fotkách nevypadají hezky. Dále přibalte tričko, může být jednobarevné nebo s vkusným, módním potiskem (ne nápisy typu “Sweet Sixteen” apod.). K tomu ještě přidejte košili. Skvěle vypadají nejen jednobarevné, ale i flanelové. A rozhodně nic nezkazíte velkým svetrem nebo koženou bundou.
Přibalte legíny, džínové šortky, zajímavé šaty a jste skoro připravené vyrazit. Skoro, protože chybí ještě dvě důležité položky: spodní prádlo a boty. Ideální spodní prádlo je bezešvé, bez ramínek, v tělové barvě. Mělo by dobře padnout, aby se nikde nezařezávalo do kůže, což se může značit pod oblečením.
Z bot doporučuji minimálně černé a “nude” lodičky. Samozřejmě platí, že čím vyšší podpatek, tím lepší. Myslete také na to, že úplně kulatá špička a boty sahající ke kotníkům zkracují nohu.
Nezapomeňte také všechno oblečení pečlivě vyžehlit a odstranit z něj prach a chlupy. Na fotkách je to všechno hodně vidět a kazí to výsledný dojem.
Stále váháte? Pojďte načerpat inspiraci k Dianě ze Scouteen Model Management.
…….
Jen, co jsem uviděla Zuzku ve dveřích ateliéru, bylo mi jasné, že to bude skvělé focení. Když pak začala pózovat, okamžitě jsem věděla, že neudělat fotky, na kterých bude vypadat nádherně, by prostě nebylo možné! Během focení jsem dávala tipy, jak se tvářit a pózovat, ale popravdě řečeno jsem klidně mohla i celou dobu jen mlčet, protože Zuzka to prostě měla v krvi.
O krásné líčení a účes se postarala Karolína Černohorská. Určitě se podívejte na její Facebook a pokud zrovna sháníte někoho, kdo vás nalíčí třeba na maturitní ples, určitě jí napište. Nebudete litovat!
Ještě bych chtěla dodat něco, co s focením Zuzky vůbec nesouvisí, ale už dlouhou dobu mi to leží v hlavě:
Často se setkávám s tím, že ženy se snaží v každodenním životě vyrovnat perfektně symetrickým kráskám z nejrůznějších časopisů a reklam. A když se po celém dni, kdy zvládly pracovat, udělat s dětmi domácí úkoly a postarat se o domácnost, podívají do zrcadla, jsou ze sebe zklamané.
Uvědomte si ale, že než jedna taková fotka vznikne, o focenou se stará vizážistka, kadeřnice, stylistka. A pak je starostí fotografa, aby našel ten “dokonalý” úhel, ze kterého fotit, a nastavil světlo tak, aby rozzářilo oči a udělalo jemnou pleť (což rozhodně není to světlo, které je ve výtazích a pod nímž každé ráno a večer hodnotíme). Tím to ale zdaleka všechno nekončí, protože přijde na řadu ještě retuš, která zakryje jakýkoli pupínek nebo vadu na kráse.
Pamatujte si to, až příště najdete nějakou novou vrásku nebo přiberete pár kilo! A hlavně se mějte rády!
Nedávno jsem fotila módní portrét s moc milou Terezou, která má na youtube kanál Mama Lifestyle, na němž zveřejňuje videa s tipy a radami od kosmetiky, přes vaření až po cvičení. Tereza udělala i video recenzi z našeho focení. Takže pokud vás zajímají dojmy někoho, kdo všechno vyzkoušel na vlastní kůži, určitě se podívejte na tohle video:
O makeup se postarala velice šikovná Karolína Černohorská.
Jak vypadají finální fotky? Přesvědčte se sami. Při focení jsme otestovaly černou tylovou sukni, která je v ateliéru k dispozici již několik týdnů všem klientkám. A velký, černý klobouk také :)
