Co jsem se naučila v srpnu a taky září – dvojitá dávka moudrosti!

Září bylo velice objevné. Dozvěděla jsem se tak zásadní věci jako:

  • Že po barvení vlasů to v koupelně vždycky vypadá, jako kdyby tam došlo k brutální vraždě a ne pouze k nevinnému zkrášlování.
  • Že když půjdete do optiky s prsty a brýlemi naprosto zapatlanými od vteřinového lepidla, bude to docela ponižující zážitek.
  • Že neexistuje moc lepších způsobů, jak začít den, než s hysterickým bušením na dveře sousedkou, které vytápíme být.
  • Že i od zubařky můžete slyšet něco, co nečekáte: “Dám vám tohle. To je fakt dobrý matroš.”
  • Že trpělivost má své hranice. Průměrný spolujezdec například vydrží nekomentovat to, že jste stále nepředjeli toho cyklistu před vámi, méně než dvacet minut.

 

Srpen byl také velice poučný. Naučila jsem se:

  • Že fučí-li vichr, je vhodné při věšení prádla používat kolíky. Nebudete pak muset oblečení hledat po širém okolí.
  • Že ten pocit, kdy lovíte něco barevného ze schránky a zjistíte, že to nejsou otravné letáky ale pohled, je prostě skvělý!
  • Že sobotní snídaně v posteli jsou jedním z mnoha důvodů, proč se nikdy nesmí zrušit víkendy!
  • Že přísloví: “S chutí do toho a půl je hotovo,” při cvičení rozhodně neplatí. Jinak bych to s úsměvem mohla po třiceti minutách zabalit.
  • Že stejně neadekvátně jako já v pneuservisu se musí cítit snad už jen chlapi na gynekologii.
  • Že jeden den píchnout pneumatiku a druhý nabourat v autobuse vyžaduje zvláštní dávku štěstí.
  • Že kytky můžou zvadnout proto, že je moc zaléváte.
  • Že britští seriálové hrdinové umírají jinak než američtí. Nemají poslední slova, nejde je na poslední chvíli zázračně zachránit a při jejich odchodu na onen svět nehraje patetická hudba.

 

Co jsem se naučila v … červenci

  • Že nejedete – li vlakem kvůli výlukám, budete 30 minut čekat v autobuse na dálnici bez zjevného důvodu.
  • Že vesmír se udržuje ve zvláštní rovnováze: ztratím objektiv, abych v ten samý den našla rok pohřešovaný termo hrnek.
  • Že britští seriálové hrdinové umírají jinak než američtí. Nemají sentimenátlní poslední slova a nejde je na poslední chvíli zázračně zachránit. A taky většinou při jejich odchodu na onen svět nehraje patetická hudba.
  • Že když se nastříkáte repelentem, rozhodně to neznamená, že po vás komáři nepůjdou. Akorát jich budete stíhat většinu odhánět zběsilým mácháním rukou.
  • Že když jdete vařit hladoví, není moudré si přitom vše fotit. Recept, který máte běžně připravený za deset minut, vám zabere hodinu. Žaludek vás nebude mít rád.
  • Že sotva si ze svazku sundáte klíč od dveří, které stačí otevírat zatlačením na ně, druhý den hned zámek opraví, abyste se nedostali domů.
  • Že lýtka si neopálíte, ani když je máte celý týden vystrčené z lodi. Akorát si vysloužíte pověst mizerného háčka.

 

Co jsem se naučila při stěhování

  • Že lidé mají mnohem, mnohem, mnohem víc věcí, než si myslí. Dokud je vše poskrývané ve skříních, nevypadá to tak. Ale pokuste se to naskládat do krabic a budete se divit.
  • Že jediná chvíle, kdy oceníte reklamní letáky, které vám denodenně přetékají ze schránky, je, když balíte talíře.
  • Že najít nové, logické místo pro každou věc je docela náročná záležitost. Zvláště chcete-li, aby vám místění přišlo logické i o několik dní později, abyste nemuseli trávit hledáním každé blbosti dlouhé hodiny. (Už skoro měsíc čekám, až najdu ten pečlivě uklizený chemopren).
  • Že vybíráním vhodných záclon strávíte pomalu stejně času jako vybíráním auta.
  • Že když nakoupíte všechny potřebné chemikálie na úklid bytu, s trochou štěstí (=googlení) z nich zvládnete sestavit stejně účinnou bombu jako seriáloví hrdinové.
  • Že nákup v Ikea zaručeně prověří každý vztah. Stačí, když si sednete v rychlém občerstvení u východu, a budete chvíli pozorovat. Moc vysmatých, nerozhádaných dvojic neuvidíte.
  • Pochopíte proč, jakmile se do toho pustíte sami…

 

.

Co jsem se naučila v … červnu

  • Že číst knížku na mobilu není příště ono. K základnímu vybavení by se vedle sluchátek měla dávat i lupa, aby to nějak fungovalo.
  • Že teprve až při stěhování zjistíte, jak moc věcí vlastně máte. A ne, opravdu nic nejde vyhodit.
  • Že lepší než pravidelné snídaně na balkóně jsou snad jen pravidelné obědy a večeře na balkóně. A to ani nemluvím o vysedavani u kávy a večerním popíjení vína v téže lokalitě!
  • Že když probíhá open air festival během povodní, to že nemusíte spát v mokrém stanu ale ve vyhřáté postelí oceníte ještě mnohem víc než předchozí ročníky.
  • Že když se o tom luxusu zmíníte před “stanaři”, vaše nadšení nebudou moc sdílet.
  • O to spíš, když že sousedního ZOO uteče tygr.
  • Že České dráhy jedou podle soukromého drážního času. Jejich pěti minutové zpoždění v normálním světě znamená, že budete na rozpáleném nástupišti tvrdnout dvacet pět minut.
  • Že koupit funkční presovač je docela fuška. Nám se to povedlo až na třetí pokus.

Uložit

Co jsem se naučila ve … Skotsku

Před čtrnácti dni jsem se vrátila z týdenní dovolené ve Skotsku. Na skotské poměry jsme se trefili do vynikajícího počasí: až tak moc nepršelo a ve větru se dalo chodit bez větších obtíží :) Autem jsme projeli skoro celou zemi. Sedmý den jsem už byla mrtvá a nemohla jsem uvěřit tomu, kolik jsme toho stihli navštívit. Výborně jsem si to užila. A doufám, že i ostatní, i přesto, že jsem každý druhý kilometr otravovala, ať mi zastaví, protože tohle nádherné místo prostě musím vyfotit!

 

Během pohybu jsem se naučila několik životně důležitých věcí:

  1. že pokud chcete koupit v prodejně alkohol před desátou hodinou, způsobíte malý kolaps daného zařízení. Zablokují se pokladny a budou zalarmováni všichni sekuriťáci!
  2. že kruhové objezdy tam mají ještě častěji než ve Francii,
  3. že rozlišit, co je kruháč a co normální křižovatka, je občas docela problém, protože kruhové objezdy jsou často značené jen bílým flekem uprostřed křižovatky,
  4. že v některých částech Skotska fouká tolik, že stromy rovnou rostou nakřivo,
  5. že vypít v tom “lehkém vánku” kávu někde pod otevřenou oblohou, je doslova nadlidský výkon. Máte ji během minuty studenou a kelímek celou dobu musíte ostražitě hlídat, jestliže ho nechcete honit po půlce parku,
  6. že když turisti nossí dvě až tři vrstvy termo oblečení, místní chodí běhat ven v tričku a šortkách … a pořádné kožešinové čepici.

 

Co jsem se naučila v … dubnu

  1. Že překládat maďarské Elle pomocí Google Goggles neposkytuje moc smysluplné výsledky. A navíc se na vás lidé ve vlaku dost divně koukají, když zběsile fotíte jednu stránku za druhou.
  2. Že neexistuje moc příjemnějších kombinací, než první jarní bouřka, miska plná jahod a napínavá knížka.
  3. Že když si chcete hrát na navigátora, nejprve je lepší si zjistit, že nemáte jít podle toho, kam na kompasu na mobilu ukazuje červené N, ale velká blikající šipka. Ostatní se vám pak nebudou smát.
  4. Že není úplně od věci pravidelně ukládat to, na čem už několik hodin pracujete. Nikdy nevíte, kdy se zedníci ze sousedního bytu z nenadání rozhodnou vypnout pojistky pro celé patro.
  5. Že když si na podzim koupíte malé boty, budou vám úplně stejně malé i na jaře. Opravdu!
  6. Že jakmile si naistalujete Evernote do mobilu, strávíte celý den děláním seznamů. Seznamů, co musíte udělat. Seznamů, co musíte koupit. Seznamů seznamů…
  7. Že existují i lepší seriály než Game of Thrones. Než mě ukamenujete, koukněte se na třetí sezonu Borgias!
  8. Že některé sázky prostě nevyhrajete. Ano, těch 150 stránek jsem prostě napsat nezvládla.
  9. Že když reklamujete presovač, protože vám dělá kávu pod malým tlakem, adekvátní opravou je podle všeho vyměnit sítko, přes které se káva cedí.
  10. Že nejlepší terapií proti stresu je procházka v přírodě a poslouchání toho, jak zpívají ptáci. Tedy alespoň těch odolných jedinců, kteří přes tu naší půlroční zimu neumrzly.

Ke konci měsíce jsem byla na dovolené ve Skotsku. Tam jsem se naučila tolik nových věcí, že to vydá na samostaný nový článek! A kovbojka s půjčováním auta od Europcar pravděpodobně vyjde na další.

Koupila jsem si konečně chytrý smatphone (ten, co jsem měla doposud byl “hloupý smatphone”, což znamená, že teoreticky by měl zvládat všechny chytré věci, ale v praxi jsem na něm sotva vyťukala SMSky. Bylo to popravdě trochu deprivující). A co udělá fotograf jako první, když si koupí chytrý smartphone? Samozřejmě nainstaluje instagram :).

Na závěr bych se s vámi ještě chtěla podělit o trochu motivace. Užijte si květen!

Co jsem se naučila v … březnu

1. Že i na jaře může vytrvale sněžit. A i když se třeba postavíte na hlavu, nic s tím nenaděláte.

2. Že sotva se naučíte zacházet s Facebookem, zase ho předělají.

3. Že předělávat webové stránky jde v podstatě do nekonečna. A stejně nikdy nebudou přesně takové, jako byste si přáli.

4. Že zjistit v půl druhé ráno, že vám chybí poslední díl neskutečně napínavého seriálu, není rozhodně nic příjemného. Moc v klidu se pak nevyspíte, když musíte čekat až do rána, abyste zjistili, kdo za všemi těmi intrikami vlastně stojí!

5. Že i Simmel může napsat špatnou knížku! Ale doufám, že jen tuhle jednu.

6. Že napsat 150 stránek souvislého textu je zatraceně těžké. A když ještě chcete, aby to bylo i trochu napínavé, je to téměř nemožné.

7. Že když najdete kalhoty, které dobře padnou, je nejlepší koupit rovnou dvoje. Protože hon za dobrými kalhotami je dost podobný hledání svatého grálu.

8. Že je možné v kuse zkouknout celou sezonu seriálu. Aneb co je lepšího než maraton Game of Thrones :)

9. Že když musíte dát reklamovat presovač, zjistíte, že i rozpustná káva je dobrá. Ale rozhodně to neznamená, že byste byli závislí ka kofeinu!

 

 

 

 

Uložit

Co jsem se naučila v … únoru

Taky vám přijde, že únor vždycky hrozně rychle uteče? Když jsem studovala, myslela jsem si, že je to kvůli tomu, že tou dobou vrcholil stres ze zkouškového a můj ohleduplný mozek se to snažil vymazat, ale evidentně jsem se spletla. Tenhle rok už se zkouškové nekonalo (o čemž bych mohla psát dlouhosáhlé chvalozpěvy :) ) a přesto se mi zdá,jako by od konce ledna utekl maximálně tak týden.

A co, že jsem se to naučila?

1. Že škrabkou z Tesca za devatenáct korun auto z ledu prostě nevysekáte.

2. Že sněhové cukroví v únoru chutná snad ještě líp než o Vánocích. Ale výčitky svědomí pak máte úplně stejně.

3. Že je těžké nebýt workoholik, když milujete to, co děláte.

4. Že když si objednáte aromatickou lázeň, ve skutečnosti to znamená jen to, že vám napustí vanu horkou vodou, přidají trochu vonného olejíčku, nastaví minutku a na půl hodiny odejdou. Nejen, že se po pěti minutách začnete hrozně nudit, ale navíc vám to ještě bude připadat, jako by za rohem čekali. A hrozně se diví, když se snažíte došplouchnout vodu na druhý konec vany, protože se po pěti minutách hrozně nudíte.

5. Že poslouchat hudbu, když vám jedno sluchátko chvílemi přestává hrát, je dost nervy deroucí. A rozhodně se pak míjí účinkem to, když se hudbou snažíte navodit příjemnou, tvůrčí atmosféru. Jediné, v čem budete velice tvůrčí, jsou představy toho, jakými všemi způsoby byste se sluchátek mohli zbavit.

6. Že když po roce začnete hrát dobrou počítačovou hru, neuděláte nic jiného kromě toho, že postřílíte pár nepřátel. A odhalíte světovou konspiraci týkající se lidských augumentací. Rozhodně ale neuděláte moc věcí do práce.

7. Že zabetonovat omylem provrtanou zeď může zedníkům trvat celý měsíc. A další měsíc bude zřejmě ještě trvat to, než stěnu namalují. Teď si v předsíni připadám jako na výstavě obrazů od Rothka.

8. Že když cestou na poštu uklouznete na zasněžené louži, dá se to považovat za nepříjemnou náhodu. Ovšem když na tom samém místě uklouznete i cestou zpátky, začnete pochybovat o své šikovnosti.

 

Protože s obrázky vypadá všechno líp, tady je několik mých oblíbených fotek, které jsem v únoru nafotila.

Co jsem se naučila v…lednu

Jedním z mých loňských předsevzetí bylo, že každý měsíc budu fotit autoportrét. Bylo to zábavné, ale jeden rok mi stačil. Pro tento rok jsem se rozhodla seznamovat vás každý měsíc poznatky, které jsem za předcházejících třicet dní nasbírala.

 

A co že jsem se to naučila v lednu?

1. Že nálepky na nehty, které mají být “super long lasting” jsou vyráběny nejspíš pro někoho, jehož prací je pouze jednou za čas vyťukat nějakou SMSku. Pokud je zapřáhnete do normálního provozu, do dvou hodin vám opadají.

2. Pokud se vrhnete do velkého úklidu a v nevětrané místnosti začnete používat velké množství chloru, může vás začít pořádně bolet hlava a pálit v krku. Nehledě na to, jak chlor hezky voní.

3. Že někde v bytě je černá díra, která pohlcuje všechny balzámy na rty. A pírka do vlasů. A černé gumičky.

4. Že pět let studia ekonomie na vysoké škole není ani zdaleka předpoklad pro rychlé vyplnění daňového přiznání.

5. Že když sousedi renovují byt, můžou se provrtat až k vám do předsíně. A zedníci z toho pak budou tak fascinovaní, že si u toho budou pořizovat fotky.

6. Že když jdete po pěti letech bruslit, je dobré zkontrolovat, jestli máte na obou bruslích tkaničky. Pět let je dost dlouhá doba na to, aby se jedna z nich zvládla vyvlíknout a utéct kamsi do neznáma.

7. Že není příliš strategické uzavírat sázky po vypití několika skleniček vína. Druhý den ráno se budete dost divit, k čemu jste se zavázali.

 

Protože s obrázky vypadá všechno líp, tady je několik mých oblíbených fotek, které jsem v lednu nafotila.

 

Scroll to top